Granule znamenaly zvrat v psím jídelníčku. Ne všechny jsou ale kvalitní
Je to alchymie i zrcadlo módních trendů. Dokud se neobjevily granule, krmilo se většinou masem druhé jakosti s přídavkem sušené zeleniny, občas se k tomu míchala třeba vařená rýže, vločky, těstoviny, používaly se zbytky z kuchyně. Pečliví chovatelé mysleli i na dostatek vápníku a vitamínu D, propočítávaly se dávky.
Zvrat přinesly granule – suché krmivo. U nás se objevilo s velkým zpožděním oproti světu, první psí suchary vyrobil Angličan James Spratt už v 60. letech 19. století. Ten nápad se zrodil, když pozoroval toulavé psy v přístavu, jak se živí vyhozenými lodnímu suchary. K obilovinám přidal hovězí krev a odstartoval tak jeden z největších byznysů ve světě – průmyslovou výrobu krmiv pro psy a později i kočky.
Kvalita rozhoduje
Kvalitní granule by měly obsahovat vše, co pes ke zdravému životu potřebuje a ve vyváženém poměru. Mezi pejskaři se říká, že čím víc to voní, tím míň to obsahuje skutečně kvalitní suroviny. Pes se řídí svým čichem, a co mu voní, to preferuje. On si neumí přečíst složení daného výrobku, ale jeho páníček nebo panička by to měli umět a podle toho se taky zařídit.
Suroviny použité při výrobě se uvádějí v sestupném pořadí, a pokud jsou na prvním místě obiloviny, nečekejte mnoho masa. Mezi nezpochybnitelné výhody granulí patří pohodlí, v dobrých podmínkách dobrá skladovatelnost, a pokud jsou kvalitní, tak i vyvážený přísun živin. Stejné zásady platí u psích konzerv.
Trendy v krmení
V posledních letech se vynořila metoda BARF, obvykle překládána z anglického Born Again Raw Feeders jako znovuzrozen krmit syrově nebo z anglického Bones and Raw Food jako kosti a syrové krmení. K masu a kostem se při této metodě přidává i zelenina. Je to náročnější po všech stránkách, ale také má své zastánce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
