Dřevěný větrný mlýn se do Skaličky u Přerova dostal coby věno jedné z nevěst
Na Přerovsku se na kole můžete vydat hned několika cyklotrasami. Jedna z nich vás provede po stopách vodní a větrné energie. Cestou narazíte na několik mlýnů. K těm nejzachovalejším a dodnes provozuschopným patří dřevěný větrný mlýn německého typu na okraji obce Skaličky. Už pár století patří rodu Červekových a majitelé vás památkou rádi provedou.
Ukrývá se na boční silnici uprostřed rozlehlého sadu na okraji obce. A právem budí velkou pozornost. Jde totiž o dokonale zachovalý dřevěný větrný mlýn, který byl prý nejdéle v provozu v celém Česku. Šrotoval až do roku 1966 a mouka si pro svoji kvalitu získala zákazníky až ve Vídni. Dnes Červekův mlýn slouží jako rodinné muzeum.
Větrný mlýn německého typu postavili někdy na počátku 19. století v Dřevohosticích, v městysi vzdáleném od Skaličky 22 kilometrů. Ví se, že některé součásti památky jsou ale daleko starší. Dokladem je datum na závaží z roku 1786, na krupníku je zase možné najít letopočet 1812. Do Skaličky se mlýn dostal jako věno pro nevěstu v polovině 19. století. V Dřevohosticích se musel nejprve rozložit. Na místo, kde stojí dnes, ho pak převezlo dvanáct koňských povozů. Rodině Červeků patří od roku 1879.
Mlýn se pak v rodině dědil po celé generace. O jeho činnosti existují doklady až do roku 1941. Tehdy mlýn poškodila vichřice. S finanční podporou úřadu byl nákladem 600 korun opraven těsně před zákazem mletí a zaplombováním. Čtyři roky pak nefungoval, do konce druhé světové války. Nečinnost a procházející vojnová fronta se na stavu mlýna neblaze podepsaly. Uzavřený zůstal až do roku 1950 a majitel dostával odškodné.
Následovaly další opravy a nakonec úřady majiteli povolily obnovení mlynářské živnosti. Za to, že o technickou památku pečoval, mu dokonce odpustily daně. Na druhé straně se ale objevila i lidská závist. Někteří místní lidé mlynáři nepřáli a prosazovali rozebrání mlýna, dřevo chtěli použít na stavbu JZD. Naštěstí se jim to nepodařilo, a tak je možné obdivovat technickou památku dodnes.
Majitelé vás mlýnem rádi provedou
Dřevěný mlýn ve Skaličce má obvyklé rozměry. Základna je velká 5,7x5,7 metrů, výška je 11 metrů. Šindelová střecha je sedlová, na přední straně skosená, vysoká bezmála čtyři metry. Všechny stěny jsou z desek, zepředu kryté šindelem. Na zadní straně vystupuje šalanda s malou pavlačí a krytým schodištěm.
Světlo se do prostor mlýna vpouští po odkrytí okenic. Samotné větrné kolo má průměr úctyhodných šestnáct metrů a je uchyceno v litinové hlavě. Převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Mlýnek na proso je už ale na elektrický pohon.
Za to, že je mlýn i dnes provozuschopný, vděčí svým majitelům. Starají se o něj dva Antonínové, Červek starší a mladší. Opravují, udržují a tvrdí, že mlynáři vždycky museli umět hned několik řemesel.
Před časem ve mlýně otevřeli rodinné muzeum. Zájem o prohlídku je největší během sezóny, kdy vyrážejí do okolního terénu cyklisté. Červekův mlýn totiž leží přímo na trase nazvané Po stopách vodní a větrné energie. Pokud chcete mít jistotu, že se dovnitř dostanete, stačí majiteli den předem zavolat. Ochotně vás provede. Potřebné kontakty najdete například na webových stránkách obce Skaličky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Izraelci v Jeruzalémě zadrželi dva francouzské policisty. Vztahy obou zemí se nadále zhoršují
-
Novým předsedou Pirátů bude Hřib, nebo Wagenknecht. Rozhodne druhé kolo
-
Muzika nakopnutá válkou. Jak invaze změnila ukrajinskou hudební scénu?
-
Lidem z etnických menšin v USA přišly rasistické SMS. Mají podle nich nastoupit na nucené práce