Díky soutěži Romano suno / Romský sen mohou děti i mladí lidé psát romsky o světě, který je obklopuje
Malí i velcí, kteří umí romsky, se i letos mohou zúčastnit literární a výtvarné soutěže Romano suno / Romský sen. Jejím hlavním cílem je, aby především děti, které ještě umí romsky, uplatnily tuto dovednost veřejně a popsaly svět kolem sebe. Mnohé z nich se díky této soutěži vůbec poprvé v životě setkají s psanou podobou romštiny.
Soutěž Romano suno / Romský sen vloni oslavila 20. výročí své existence. Pro každý rok její organizátoři zadávají jiná témata a ta letošní vyjmenovává Marie Bořkovcová z o.p.s. Nová škola.
„Letos jsme vybírali z deseti témat a nakonec zvítězila tato:
Kana nekbuter asanďiľal / Kdy ses nejvíc smál(a)?
Has paš tu varekana o mulo? / Setkal(a) se někdy s duchem, s přízrakem zemřelého?
Sar adaj dživas? / Jak se u nás žije? – to si představuji spíš jako reportáž v tom okruhu vidí.
Sar rado, hoj vakeres romanes / Jsi rád(a), že umíš romsky? Proč?
A poslední téma je jako vždy volné: Pisin pal oda, so kames.“
Soutěžit je možné ve třech kategoriích.
„Děti můžou především psát v romštině, to je ta první literární kategorie. Druhá kategorie je pro děti, které umí romsky, ale nebaví je psaní, tak mají možnost natočit video nebo audio. Mohou nahrát své rozhovory, své vyprávění, své reportáže, s kamarádem anebo samy. A třetí kategorie je výtvarná a je i pro děti, které neumí romsky. Stejně jako minulý rok jsme pro ni i letos připravili tři texty, a budeme rádi, když hodně těch obrázků bude ilustrovat ty texty jiných dětí, které se zúčastnily literární části soutěže.“
Už třetí rok se do soutěže Romano suno může hlásit kdokoliv – nejen děti a mládež, ale i dospělí.
„Ta literární část už není věkově omezená. Dříve jsme měli věkové kategorie tři, aby to bylo souměřitelné. První kategorie byla 1.-3. třída základní školy, pak byla 4.-6. třída, pak 7.-9. třída. Ještě jsme měli zvlášť středoškolskou kategorii a před dvěma lety jsme ustanovili kategorii dospělých. Ale dospělé jsme zatím oceňovali jen v té literární části.“
Značné oblibě se těší kategorie mluveného slova, které může natáčet buď jednotlivec, nebo dvě či tři děti dohromady.
„Je o dost lepší v tom, že tam odpadá ta velká bariéra, když děti mají před sebou čistý papír a najednou mají použít romštinu v úplně jiném kontextu. I při normálních slohových pracích děti nevědí, co psát. Ta témata jsou často osobní a děti nejsou zvyklé, aby najednou začaly psát třeba o svém zážitku s duchem zemřelého.
Ale jak Marie Bořkovcová dodává, děti zatím nejsou moc zvyklé se samy natáčet na video.
„Musím říct, že nám zatím přišlo málo věcí natočených na telefon samotnými dětmi. Hodně těch nahrávek zatím vzniká často tak, že tomu pomáhají dospělí alespoň po té technické stránce.“
A zde je ukázka z minulého ročníku.
Soutěžní díla je třeba zaslat nejpozději do 29. června 2018 do neziskové organizace Nová škola.
„Pravidla i témata máme na webu www.novaskolaops.cz v sekci Romano suno / Romský sen, což je název té soutěže. Nejvíc aktualit z dění té soutěže máme na Facebooku ve skupině Romano suno – Aven andre.“
Počet soutěžících bývá následující.
„V každém ročníku jsou to stovky dětí, už hodně let se to drží kolem pěti set. Většinou to bývají obrázky, textů a videí chodí kolem sto padesáti.“
Jedno z letošních soutěžních témat zní: Setkal ses někdy s duchem? Zajímalo mě, co to v romské kultuře znamená.
„Co se týče víry v duchy zemřelých, tak já nevím o tom, že bych se setkala s Romem, který by v ně nevěřil. To téma každý zná. Jeden kamarád, starší Rom ze Smíchova mi říkal: ‘No, já jsem na to taky dlouho nevěřil, ale ono to funguje, i když na to nevěříš.’ A pak vyprávěl, co se stalo. Podobně jako je hodně málo Romů, kteří se deklarují jako ateisté, tak i s duchy zemřelých to jsou ještě větší výjimky, že v ně někdo nevěří, než když někdo řekne, že nevěří v Boha. Duchům romisté říkají mulové, protože romsky zemřelý se řekne o mulo.“
Vysvětluje Marie Bořkovcová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.