Dětské nádobí, hrneček s nápisem Z lásky či ustřižený cop vynesl na povrch archeologický průzkum v Letech
U příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti byla v prostorách Musaionu Národního muzea představena kniha Svědectví archeologie o tzv. cikánském táboře v Letech, kterou vydalo Muzeum romské kultury společně s Katedrou archeologie Filosofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Velkoformátová publikace Svědectví archeologie o tzv. cikánském táboře v Letech přináší přehled unikátních výsledků archeologického zkoumání letského tábora jak v písemné podobě, tak prostřednictvím obsáhlého fotografického katalogu nálezů. Při slavnostním křtu knihy byl i ministr kultury za ODS Martin Baxa.
Martin Baxa: „Docent Vařeka se svým týmem fakticky fyzicky vrátil koncentrační tábor v Letech do našeho vnímání. Oni objevili a doložili přesnou lokalizaci tábora a hřbitova, který vznikl za hranicemi tábora, a dalších míst.“
Kniha ministra Baxu očividně upoutala i díky unikátním nálezům.
Martin Baxa: „Člověk se nemůže ubránit dojetí, když vidí ty osobní předměty, které tam byly nalezeny – hrneček, na kterém je napsáno S láskou, přívěsek ve tvaru berušky, který určitě patřil nějakému dítěti, které se do koncentračního tábora v Letech dostalo a nevrátilo se z něj, protože velká většina obětí byly oběti dětské, takže i v tomto ohledu tato kniha hraje velkou roli.“
Ministrova slova potvrzuje Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea v Praze, v jehož prostorách v Letohrádku Kinských je teď umístěna výstava výtvarné sbírky Muzea romské kultury Otevřená cesta / Phundrado drom.
Michal Lukeš: „Přes ten archeologický výzkum jsme se znovu setkali s těmi vězni letského tábora, s lidskými osudy. Vedle textů je v knize i spousta fotografií osobních věcí Romů, kteří byli nakonec zavražděni, nepřežili holocaust a 2. světovou válku. Takže listování tou knihou je nejen zajímavé, ale i velice emotivní pro mě.“
Vedoucím archeologického průzkumu v Letech byl docent Pavel Vařeka.
Pavel Vařeka: „Knížka, kterou jsme dnes představili, je určena široké veřejnosti. Výhodou určitě je velké množství obrazové dokumentace, takže zájemce, který třeba toho neví tolik o archeologii, může doslova krok za krokem sledovat postup archeologického výzkumu, sledovat, jakým způsobem byl tábor lokalizován, jakými metodami byla zjištěna jeho skutečná podoba, jak probíhal odkryv, jak byly odhaleny jednotlivé části. A seznámí se i a nálezy, které mají velmi silnou výpovědní hodnotu, protože mnoho z nich můžeme spojit přímo s vězni, s vězněnými Romy a Sinty.“
Docent Vařeka upřesňuje množství nálezů.
Pavel Vařeka: „Celkem bylo nalezeno více než 7000 artefaktů, tedy movitých artefaktů, které jsou uloženy ve sbírkách Muzea romské kultury.“
Některé nálezy jsou velmi smutné.
Pavel Vařeka: „Zkoumali jsme odpadní jímku, do které ústil odpad z umývárny a jeden z těch působivých nálezů svědčí o tom, jak se z lidských bytostí stávaly vězni a vězenkyně. Víme, že po příchodu do tábora byli vězně oholeni po celém těle a ostříháni. A například nález celého kompletního copu ženského nebo dívčího jasně svědčí o tom, jak vězenkyně přicházely o své kadeře.“
Vědci záměrně prozkoumali jen část bývalého tábora.
Pavel Vařeka: „Archeologická sondáž se dotkla pěti procent plochy tábora, takže je to malá část, ale domníváme se, že reprezentativní, protože jsme se snažili ty sondy položit tak, aby protnuly všechny důležité části toho táborového areálu.“
Další části tábora totiž archeologové ponechávají k prozkoumání budoucím generacím.
Pavel Vařeka: „My jsme si dobře vědomi toho, jak naše metody jsou nedostatečné, jak se vyvíjí. Víme, jak archeologové pracovali před sto lety a dovedeme si představit, jaké metody budou mít za sto let. To znamená, že u neohrožených památek omezujeme destruktivní výzkum na minimum, protože třeba za několik desetiletí bude možné využít úplně odlišné metody, které poskytnou mnohem detailnější informace. V tom je naše pokora k vývoji bádání:
O archeologických nálezech v Letech vyjde také publikace pro odbornou veřejnost.
Související
-
Výstava v Panenských Břežanech ukazuje mj. předměty nalezené v Letech u Písku
Osobní předměty vězňů koncentračních táborů zřízených na území dnešní ČR přibližuje nová výstava v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech.
-
Archeologický výzkum přinesl nové poznatky o táboře v Letech u Písku
Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. V lednu 1942 se tábor změnil na sběrný, v srpnu byl zřízen jako cikánský tábor...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
