Co řešila konference historiků v Mehrinu, začněte fotit židovské památky a co způsobila Bílá kniha

Bílá místa židovské Moravy a Slezska

Od konce druhé světové války uplynulo už skoro 80 let. A soudě podle množství knih, které o nacistické persekuci Židů vnikly, by se mohlo zdát, že už není možné přijít na něco nového. Je to ale jinak. Dnešní historici mluví o deficitu výzkumu primárních pramenů a chtějí nově přemýšlet o minulosti bez starých předsudků a klišé. Příležitost k tomu měli na konferenci Bílá místa židovské Moravy a Slezska. Před několika dny ji uspořádalo nově vznikající Moravské židovské muzeum Mehrin. V Šalomu jsme hovořili s historičkou Táňou Klementovou, která konferenci připravila.

„Diskutovalo se mnoho lokalit, moravských i slezských, časově velmi široce rozkročených,“ vysvětluje Klementová. „Do budoucna budeme rádi tato setkání opakovat a fokusovat na konkrétní témata. To letošní bylo první, tak bylo velmi široce rozkročené. Diskutovala se bílá témata z lokalit, jako je Prostějov, Holešov, Opavsko, Brněnsko,“ doplňuje Klementová.

Liší se nějak přístup dnešních mladých historiků od přístupu předchozí generace? „Já bych neřekla, že se vyloženě liší. Myslím si, že je možné spíš nahlížet některé narativy jiným úhlem pohledu,“ říká Klementová a dodává: „Myslím si, že se můžeme snažit dělat obraz holokaustu plastičtější, doplněnější. To je role nové generace historiků.“

Byla situace Židů na Moravě a ve Slezsku nějak specifická? Lišila se nějak od situace českých Židů, nebo Židů v jiných zemích? Poslechněte si celý rozhovor s historičkou Táňou Klementovou.

Vyfoťte židovské památky

Začíná nová turistická sezóna. Česká Federace židovských obcí proto vyhlásila fotografickou soutěž pro ty, kdo rádi cestují po židovských památkách. Konkrétně po synagogách nebo rabínských domech z projektu 10 hvězd – Česká cesta židovského kulturního dědictví. Podrobnosti probrala Terezie Jirásková s Terezou Kotlárikovou, která je projektovou manažerkou Federace židovských obcí.

Soutěžní snímky musí být digitální, barevné nebo černobílé o velikosti minimálně 1, 5 MGB. A co je cílem soutěže? „Cílem je propagace židovského kulturního dědictví, které je nedílnou součástí evropských dějin. Chceme vyzdvihnout rozmanitost a bohatost judaismu. Dalším cílem je aktivní zapojení návštěvníků do prohlídek expozic. Chceme také ukázat budoucím návštěvníkům, co mohou při svých toulkách po židovských památkách očekávat,“ vysvětluje Kotláriková.

Fotografická soutěž je otevřena pro širokou veřejnost, bez jakýchkoli omezení. Jaká bude výhra? Soutěž probíhá od 1. června do 30. září letošního roku, porotu tvoří zaměstnanci Federace židovských obcí v Praze. Jak budou vybírat? Poslechněte si celý rozhovor s Terezou Kotlárikovou.

Před 85 lety byla schválena Bílá kniha

Pro Brity to byla Bílá kniha, pro Židy to je Černá kniha. Řeč je o dokumentu, který Velká Británie uzákonila před 85 lety, 17. května 1939. Ten neblaze omezil možnosti evropských Židů odejít před nacistickým pronásledováním do tehdejší mandátní Palestiny. Pokračuje Leo Pavlát.

„V roce 1917 Británie Balfourovou deklarací souhlasila, aby na jím spravovaném území, označeném v dávnověku Římany jako Palestina, vznikla ,židovská národní domovina’. O 22 let později Bílá kniha z pera ministra kolonií McDonalda toto rozhodnutí zásadně pozměnila. Počet židovských přistěhovalců omezila na pět let, vždy nejvíce 10.000 ročně, plus 25.000 uprchlíků. Židé již také neměli jako dosud vykupovat v Palestině půdu,“ vysvětluje Pavlát.

„Ohlášené restrikce se však osudově projevily především v Evropě. Text Bílé knihy byl zveřejněn již 9. listopadu 1938. V noci toho dne nacisté v Německu a jimi ovládaných oblastech rozpoutali protižidovský pogrom provázený vražděním, deportacemi do koncentračních táborů a vypalováním synagog,“ dodává Pavlát.

Pro ty, kteří chtěli z Německa, Rakouska a dalších zemí odejít před nacistickým pronásledováním do Palestiny, „Bílá kniha znamenala až na výjimky konec nadějí,“ uzavírá Pavlát. 

Jak se na Bílou knihu díval Winston Churchill? A co o ní řekl předseda Světového sionistického kongresu Chaim Weizmann?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.