Co nabídnou Dny Izraele, co našli izraelští archeologové a jaký býval „židovský“ Karlín

Dny Izraele v Beseder Gallery

Anglické slovo „homeless“ může být buď označením pro bezdomovce, nebo ho můžeme přeložit doslovně jako „méně než domov“. Tato slovní hříčka o nedostatku pravého domova vyjadřuje hlavní téma letos už 3. ročníku Dnů Izraele. Ty se budou konat od 13. do 19. března v pražské Beseder Gallery. Hlavními hosty minifestivalu budou dva izraelští umělci – Max Epstein a Karina Hananeia. Ti ve své tvorbě nejen spojují výtvarné umění s divadlem, ale pracují také v jeruzalémském animačním studiu Wild Kids. To se stalo „chráněným domovem“ pro děti, na které rodiče nemají čas.

Proč se minifestival vlastně koná? Na to jsme se ptali ředitelky Beseder Gallery Mariny Kantor.

„Cítíme, že je upřená dost velká pozornost na nás jako na Izraelce a na naši kulturu, kterou reprezentujeme. Cítíme svou jinakost,“ vysvětluje Kantor.

„Ve způsobu, jakým lidé vidí izraelskou kulturu, existuje určité stigma. Často se stává, že když lidé chtějí ukázat svůj dobrý vztah k nám, začnou mluvit o ,židovských písničkách’ jako Hava nagila nebo Jidiše mame. A tím se kruh uzavírá. To jsou dobré písničky, nemám nic proti nim. Ale my jsme už daleko dál. Takže zvu skvělé, velké umělce, kteří žijí v Izraeli. Ti mají svůj názor na globální situaci ve světě, vyjadřují ho a cítí svým uměním. Právě osobní kontakt s umělcem je pro mě na našich akcích velmi důležitý,“ dodává Kantor.

Co všechno oba letošní hosté – Max Epstein a Karina Hananeia – v Beseder Gallery představí? Výtěžek festivalu půjde právě na práci animačního studia Wild Kids. O jakou organizaci se jedná? Poslechněte si celý rozhovor s Marinou Kantor.

Nejnovější nálezy izraelských archeologů

O Izraeli slýcháme v posledních měsících hlavně v souvislosti s válkou v Gaze. Tamní archeologové ale i v této době pracují na nejrůznějších nalezištích. A nacházejí pozoruhodné artefakty. Pokračuje Gita Zbavitelová:

„Nejnovějším izraelským archeologickým nálezem je vzácný přívěsek z Jeruzaléma starý 3000 let, tedy z doby Prvního chrámu. Měří jen několik milimetrů, ale je detailně propracovaný do podoby košíku s uchy. Vyroben je z elektra, přirozeně se vyskytující slitiny stříbra a zlata. Je to nejstarší zlatý artefakt, který byl v Jeruzalémě nalezen. Podle odborníků jde o fénický šperk z 10. století př. kř. letopočtem, tedy z doby krále Šalomouna.“

„Pozoruhodná památka se našla i v Pásmu Gazy – zachovalý desetikilogramový středověký hmoždíř z čediče i s palicí na drcení obilí a zeleniny z období Mamlúků. Objevil ho jeden izraelský voják-záložník, který je v civilním životě archeologem,“ dodává Zbavitelová.

Jaké nálezy objevili archeologové v Judské poušti? Kde v Izraeli se našlo stálé vojenské ležení Římanů? A jaký je vůbec první důkaz biblického tvrzení, že Jeruzalém měl místodržitele? Poslechněte si celý příspěvek Gity Zbavitelové.

Co nabízí „židovský“ Karlín

Jednou z nejpopulárnějších pražských čtvrtí je dnes Karlín. Málokdo ale asi ví, že tam před druhou světovou válkou žila jedna z největších židovských obcí u nás. Po stopách někdejšího židovského života v Karlíně a přilehlém Žižkově se můžete čas od času vypravit při komentovaných prohlídkách Open House. Kateřinu Havránkovou do židovského Karlína vzala Dagmar Winklerová.

„Máme údaje o počtu obyvatel z roku 1890, kdy tady žilo 1205 Židů, což představovalo 14 procent tehdejší populace Karlína,“ říká Winklerová a dodává: „Další informace potom máme z roku 1921, kdy se jejich počet zdvojnásobil.“

„Po polovině 19. století si mohli místní Židé zaplatit stavbu synagogy. Povolali na to architekta, který stavěl sousední kostel Cyrila a Medoděje v Karlíně,“ říká Winklerová. „Původně ji architekt Vojtěch Ignác Ullmann pojal velkolepě v románsko-maurském stylu. Nicméně v době první republiky už se to úplně nelíbilo, nebylo to v módě, takže synagoga prošla přestavbou ve stylu funkcionalismu za architekta Leopolda Ehrmanna, který navrhoval třeba i smíchovskou synagogu. Když tu karlínskou potom po válce získala Československá církev husitská, tak provedla velkou přestavbu a otočila dispozici interiéru,“ uzavírá Winklerová.

Jak se tedy dnešní podoba karlínské synagogy liší od té původní? Kdo byl poslední rabín, který zde působil? A proč si nepostavili synagogu Židé i na Žižkově?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.