Chodové, Chodsko a Domažlice
Když se řekne Chodsko, někdo si vybaví Jiráskovy Psohlavce, odbojného Jana Sladkého Kozinu a tehdejšího majitele domažlického panství Lamingera alias Lomikara, kterého Kozina vyzval na boží súd a který skutečně do roka a do dne zemřel.
Jiní si pod pojmem Chodsko představí spisovatelku Boženu Němcovou, sbírající kolem vrchu Čerchova pohádky, nebo spisovatele Jindřicha Šimona Baara.
Chodové dostali své jméno od slova chodit a byli to výsadní sedláci z 11 chodských obcí s výjimečnými právy, která platila čtyři století. Možná právě proto je dodneška tato západočeská oblast kolem Domažlic etnograficky i historicky velmi zajímavá a stojí za prozkoumání.
Ideální podmíny k podobnému výzkumu našla Markéta Ševčíková na letošních 69. Chodských slavnostech v Domažlicích. A coby průvodce si vybrala ředitele Muzea Chodska Josefa Nejdla a starostu Stanislava Antoše. A samozřejmě také Konrádyho dudáckou muziku a soubory z Mrákova a Postřekova. Poslechněte si ve Folklorním notování.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
