Český herec i norský doktor obdivují Karla Kryla

16. duben 2014

Kulatá výročí narození i smrti Karla Kryla ukázala, že písně krále českého protestsongu dokáží dodnes vyvolat hotovou „krylománii“. Tou je stižen například norský lékař Øyvind Melien, který mnoho písní přeložil do Norštiny. Podobně je krylománií zasažen český divadelník Jan Tomsa, kapelník skupiny Missa Karel Kryl Revival.

Na počátku Tomsovy lásky ke Krylovi byla krabice plná magnetofonových kazet smutně krásných mollových písní. „Vlastně od dětství mě fascinuje melodičnost a také divadelnost jeho textů,“ říká kapelník skupiny Missa, která už patnáct let nehraje prakticky nic jiného než Kryla. „Mám pocit, že jsem se od něj nakazil pravdou,“ vyznává se Jan Tomsa.

Norové svému Krylovi rozumějí
Možná ještě větší blázen do odkazu písničkáře rebela je Øyvind Melien, který si Krylovy songy zamiloval při studijním pobytu v Československu na začátku osmdesátých let a dodnes aktivně se svou kapelou šíří jeho odkaz v rodném Norsku. Ostatně Karel Kryl byl už v osmdesátých letech v Norsku dobře známý, a to nejen díky překladům Øyvinda Meliena. V roce 1987 dokonce zahrál sám Kryl norskou verzi písně Bratříčku, zavírej vrátka v norském rozhlase.

Na Ukrajině by dnes Kryl zářil
Cédéčko norských překladů českých písničkářů včetně Kryla i autorské tvorby Øyvinda Meliena Noc Šavlí je jedním z pokladů audiotéky kapelníka revivalové kapely Missa Jana Tomsy. „Známe se s Øyvindem a několikrát jsme se setkali, dokonce jednou i na pódiu v Čechách,“ připomíná český hudebník, který trochu zaváhá při otázce, co z odkazu Karla Kryla a jeho písní platí i v současnosti. „Mně přijde, že Kryl aktuálnost vlastně nikdy vůbec neztratil,“ říká po chvíli zamyšlení Jan Tomsa a připomíná současné dění na Ukrajině, „tam by dneska Kryl se svými písněmi zářil.“

autor: Ivan Studený
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.