Červený dům ve Valašských Kloboukách nebyl sídlem kata. Žili v něm soukeníci
Valašské Klobouky ve Zlínském kraji jsou přirozeným centrem jižního Valašska. V minulosti prosluly jako soukenické centrum. A tradici připomínají i dnes - v historickém Červeném domě z roku 1781, který řemeslo prezentuje spolu s plátenictvím a barvířstvím. Kromě toho ukrývá soukenická jizba i jeden technický skvost v podobě funkčního tkalcovského stavu.
Červenému domu se říká také Katův dům. „Protože si někdo, předpokládám nějaký učitel, na konci 40. let vymyslel pověst, která se dobře poslouchala. U lidí se ujala, a proto dodnes říkají Červenému domu také Katův dům,“ vysvětluje Petr Odehnal z Městského muzea Valašské Klobouky. „Kat tu ve skutečnosti nikdy nežil. Pověst přesto říká, že korýtkem, které trčí ven z jedné stěny domu přímo do ulice, vytékala krev popravených,“ dodává Odehnal.
Všechno bylo ale samozřejmě jinak. Dům v rohu náměstí si postavili bratři a mistři soukeničtí Dobiáš a Benedikt Tomaštíkové v roce 1781. Tedy téměř 30 let poté, co Valašské Klobouky přišly o hrdelní právo. Korýtko ve skutečnosti ústilo do kuchyně a sloužilo jako důmyslný historický odpad.
A proto je dnes v Červeném domě umístěná expozice věnovaná nejslavnějšímu klobouckému řemeslu – soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím. Největší raritu představuje historický a dodnes funkční tkalcovský stav. Pro větší skupiny návštěvníků je připravena dokonce ukázka tkaní.
„Původně na tkalcovském stavu pracovali dva lidé vedle sebe. Zajímavé je, že ten, který pracoval nalevo a levou rukou ovládal člunek, byl líp placený, než ten, který seděl vpravo. Důvod je prostý. Pracovat levou rukou bylo pochopitelně náročnější. Pokud byl soukeník levák, přišel k větší mzdě zadarmo,“ vysvětluje Petr Odehnal.
V muzeu jsou k vidění i ukázky modrotisku. Prohlídnout si můžete na tři desítky modrotiskových forem, které se používaly při barvení látek. Nejčastějším a nejoblíbenějším motivem byly květiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
![tajuplny_ostrov.jpg tajuplny_ostrov.jpg](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/dc6840ce882ec3bac8e628bfab9f5bc9.jpg?itok=MGjKRqj7)
![](https://budejovice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/6515d334428e57ce276151baa6fa5313.jpg?itok=m8R2tATO)
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rektor VŠE: Jmenování Ševčíka proděkanem nepřispěje k uklidnění, ztíží i snahu zlepšit pověst
-
Myslím, že tam bude Chytil, předpovídá expert Horváth náhradu za Schicka. Série se ukončují, dodává
-
Pirátská europoslankyně Gregorová míří do frakce Zelených. STAN řeší ohledně přestupu morální dilema
-
Přišel o práci, tak na šampionátu v Německu baví tisíce fanoušků. Muž se saxofonem je hitem Eura