Čertí skalka na Lázích na Štítecku málem upadla v zapomnění

19. únor 2016
Česko – země neznámá , Česko - země neznámá

Kraj na pomezí Moravy a Čech býval v minulosti velmi chudý. Do velkých měst bylo daleko a jen málokdo měl vyšší vzdělání. I proto se zde zachoval ojedinělý soubor legend a pověstí, který se často vztahoval k místním lokalitám. Jednou z nich je legendami opředená Čertí skalka na svahu hory Lázy na Štítecku.

Místní legendy vypráví o fajermónech, senojedech, čertech a čerticích, zmrzlících a dalších postavičkách, kterými měl být tento malebný kraj protkán. A skutečně, dodnes zde existují místa, při jejichž návštěvě i racionálně založený moderní člověk na pár okamžiků zapochybuje, zda jsou dílem přírody a nikoliv tajemných sil.

To je případ i Čertí skalky u Bukovice, jak ji místní vesměs nazývají. Sice leží na dohled této osady, ale ve skutečnosti je součástí nedalekého Písařova. Asi nejbližším stavením je zájezdní hostinec Kocanda, který se nachází u silnice I/11 vedoucí z Hradce Králové do Opavy. Tato hospoda je stará více než 400 let a také ji provází pověsti o lapcích, kteří zde přepadávali poctivé formany cestující pověstnými serpentýnami Hambálky z údolí Moravy do těchto kopců. Stoupání silnice z moravské strany vrcholí na sedle, kterému se odpradávna říká Čertí brána.

Čtěte také

Právě z Čertí brány odbočuje červeně značená lesní cesta do Horních Studének. Asi po půl kilometru uvidíme na stromě malou vývěsku, na níž se dočteme o existenci Čertí skalky. Ta se nachází asi 50 metrů pod cestou, na většině turistických map ji však nenajdete.

Skalka se nachází na katastru obce Jakubovice a donedávna ji ukrýval hluboký smíšený les. Teprve asi před dvěma roky došlo k jeho částečnému vykácení, čímž se skalisko opět zviditelnilo i ze silnice a znovu se dostalo do povědomí turistů.

Čertí skalku zdobí i kamenné okno

Skála je to opravdu bizarní. Od cesty vypadá jako část jakési hradby, která neznatelně pokračuje vlevo od skály a končí jakousi vyhlídkou na nejvyšším místě kamenného bradla, které zde z lesní půdy vystupuje. Je odsud mimochodem krásný výhled nejen na Bukovici, ale také do celé jižní části Králické brázdy a také na Bukovou horu, která patří k jižním výběžkům Orlických hor. V samotné skále se nachází dokonce přirozené skalní okno, kterým lze prohlédnout do kraje a které umožňuje pořídit zajímavé fotografie.

Kamenné okno nabízí průhled skaliskem

Naopak z profilu je skála štíhlá a připomíná spíš kamennou věž vysokou šest až sedm metrů. Je na ní dobře vidět horotvornými procesy zprohýbaná struktura jednotlivých usazených vrstev. Což dokládá další unikátní vlastnost vápencového skaliska. Nacházíme se totiž v kraji ruly a žuly a vápenec je zde vzácný i přesto, že Králická brázda byla kdysi dnem pravěkého moře a dodnes zde lze najít zkameněliny vodní fauny – například trilobitů.

Na místě měl stát původně čertův hrad

Co se týče legendy o skalisku, zachytil ji ve svých poznámkách sběratel Bohuslav Indra. Podle něj prý v dávných dobách, kdy ještě nežili na Zemi lidé, ale všelijaká „žóžel“ a divoké „pochňuřiny“, žil na tomto místě starý čert. Měl nějaké spory se svými čertími sousedy, a protože cítil, že se na něj chystají, začal na úbočí Lázů stavět kamenný hrad.

Les před Čertí skalkou prořídl, a tak je odsud i pěkný výhled do Králické brázdy a na protější masiv Orlických hor

Ještě před dokončením na něj zaútočili v přesile potměšilí sousedé. Pekelník se bránil, házel po útočnících balvany z nedokončeného hradu, až mu zbyla jen poslední část hradeb, přesně ta, kterou dnes obdivujeme jako Čertí skalku. Viděl, že nemá šanci se ubránit, a tak zadupal na skálu a propadl se do země. Otisk jeho kopyta je na skále dodnes znatelný.

K pozoruhodné skále chodí stále více turistů, díky dobré přístupnosti ze silnice jde o procházku na pár minut. Jen se nedoporučuje na skalku lézt, neboť její strukturu narušila eroze a neopatrným lezcům by se mohla stát osudnou.

autor: kbz
Spustit audio