Černá věž stojící v Drahanovicích na Olomoucku je ve skutečnosti sněhově bílá
Drahanovice, typická hanácká vesnice pod vrcholem hanácké velehory Velkého Kosíře, se může pochlubit unikátní památkou. Dodnes se zde zachovala věž někdejší tvrze, která byla sídlem malého panství. I když má sněhobílou fasádu, dodnes se jí podle někdejší sgrafitové omítky říká Černá věž.
Počátky obce sahají na přelom 13. a 14. století. V historických pramenech se ves poprvé objevuje v roce 1322 a už v roce 1351 máme zprávy o zdejší tvrzi. Černá věž, která je pozůstatkem někdejší gotické obranné věže, pochází patrně z období stavby tvrze. I když pozdější renesanční a barokní přestavby původní tvář věže proměnily, stále si zachovala podobu obranné hlásky.
Původně byl vchod do věže až v dnešním druhém patře. Vstup byl možný pouze po vytahovacích schůdcích, které dosahovaly až do výšky sedmi metrů. Následná vyšší patra byla otevřena ven jen štěrbinami střílen.
Zajímavé bylo i přízemí a suterén věže. To bylo vybudováno jako dvojitě odstupňovaná šachta, která dnes končí podzemní prostorou sloužící jako zásobárna. Z ní prý kdysi vycházela podzemní chodba.
V 15. století byla věž zásadním způsobem přestavěna. Z původně syrové obranné stavby se stala obytnou věží. Byla v ní prolomena větší okna a vytvořena pevná podlaží. Pozůstatkem této přestavby je zaklenutá žebrová klenba. Třetí a nově zvýšené čtvrté patro byly zakončeny trámovými stropy. Fasáda opravené věže se právě v této době oděla do černobílých sgrafit, které daly věži jméno.
Další přestavbou prošla věž na konci 17. století. Obytné prostory v prvním patře byly rozšířeny, třetí poschodí pak dostalo nový záchod. Ten se dodnes dochoval v původní podobě.
Černá věž je dnes kulturním centrem obce
V roce 1723 byl statek v Drahanovicích natrvalo spojen s panstvím v Čechách pod Kosířem a tvrz ztratila svůj význam. Budovy kolem Černé věže byly postupně zbourány nebo přestavěny a zachovala se jen samotná věž. Její podoba byla kolem roku 1850 pozměněna novým nezvyklým zastřešením - tzv. routovou střechou. Ta věž zdobí dodnes.
Věž je dnes v majetku obce Drahanovice. Už v šedesátých letech prošla dílčí rekonstrukcí, na přelomu tisíciletí byla důkladně obnovena a bylo rozhodnuto, že se otevře veřejnosti. Od roku 2002 je tedy turistům přístupná.
Kromě informačního centra, které sídlí v přízemí věže, zde najdete i malé muzeum věnované historii obce, v nejvyšším patře pak sídlí malá galerie, kde vystavují umělci z regionu. K věži přibyl také areál s pódiem, který slouží kulturním akcím a jako letní kino. Hitem posledních let se staly svatby na Černé věži, které vracejí snoubence do romantických dob dávných časů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Americké zákony uživatele TikToku nechrání. RedNote může být ještě horší, říká profesorka
-
Nepřipravenost, neochota Ruska i Trumpův tlak na čas. Jednáním o míru na Ukrajině hrozí kolaps
-
‚Je jich jako hub po dešti a mají výborný byznys.‘ Úřady brojí proti překupníkům dálničních známek
-
Kromě Kapitolu proběhly inaugurace amerických prezidentů také na palubě letadla nebo v Bílém domě