Bohušův vrch u Plané zdobí rozhledna jako z pohádky. Obklopuje ji třešňový sad
Rozhleden najdeme v naší kopcovité zemi hodně. Málokterá je ale tak romantická a půvabná jako stavba na Bohušově nebo také Šibeničním vrchu nad městem Planá. Má kruhový půdorys, je celá z cihel a její vrchol tvoří špičatá věž.
Kopec kolem rozhledny navíc zdobí víc než sto let starý třešňový sad. Pokud si na něj uděláte výlet v květnu, zažijete opravdu krásnou podívanou
Z šestnácti metrové cihlové krasavice je krásný rozhled. Po zdolání 71 ocelových schodů můžete spatřit vrcholky Českého a Slavkovského lesa, dominantní Přimdu se stejnojmenným hradem, horu Dyleň i krajinu v Německu. U celkem šesti oken ve vyhlídkové věži nechybí popisky s jednotlivými cíli na obzoru.
Údajně v 9. století zabloudil v místních lesích a na kopci pak našel útočiště kníže Bohuš. Podle něj se také kopec nad Planou jmenuje. Na informační ceduli je ale v závorce uveden i název Šibeniční vrch. Šibenice tu stávala ještě v 17. století. Kopec se zvolil pro svoji strategickou polohu, odsouzenec byl pro výstrahu vidět z široka daleka.
Rozhlednu na Bohušově vrchu má na svědomí Městský okrašlovací spolek z Plané, který ji naplánoval v roce 1908. O rok později přivítala první návštěvníky.
Z třiceti metrů bylo nakonec jen šestnáct
Původní návrhy počítaly s věží vysokou téměř 30 metrů, která měla nést honosný název Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa. V průběhu stavby se ale ukázalo, že chybí finance. A tak nakonec zůstalo jen u 16 metrů.
Na okolí rozhledny ovšem okrašlovací spolek rozhodně nešetřil. Na stráni založil třešňový sad. A třešně zde rostou dodnes.
Rozhledna ale zažila i smutné roky. Například v 60. letech minulého století byla nepřístupná a sloužila jen jako telekomunikační věž.
Před dvěma lety se romantická cihlová rozhledna dočkala rekonstrukce, opravy se dočkalo ocelové točité schodiště a ve vyhlídkové věži se instalovala obdobná okna, jaká tu byla před sto lety. Rozhledna je volně přístupná celoročně. Hned vedle ní najdete příjemný zastřešený dřevěný altán.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Polsko se cítí být na koni a chce být lídrem Evropy, říká zpravodajka k začátku předsednictví v Unii
-
Dva republikáni po poradě s lídry změnili hlasy. Johnson se tak stal šéfem americké sněmovny
-
‚Nechápu, jak tohle může někdo říct.‘ Babiš kritizuje místostarostku z ANO za rasistické vyjádření
-
Slovenská média hledala, kde se nachází Fico. Zřejmě se drží v ústraní v luxusním hotelu ve Vietnamu