Architekt Jan Kotěra se odklonil od secese a začal tvořit purismus. Tohle jsou jeho nejslavnější stavby
Jan Kotěra, označovaný za zakladatele moderní české architektury, se narodil 18. prosince 1871 v Brně do smíšené česko-německé rodiny. Po několika stěhováních se Kotěrovi usadili v Plzni, kde mladý Jan absolvoval střední průmyslovou školu.
Po maturitě zamířil do Prahy, kde získal praxi v projekční kanceláři podnikatele inženýra Freyna. Právě tam přišlo osudové setkání, které ovlivnilo celý jeho následující život.
Čtěte také
Seznámil se totiž s vlastenecky naladěným baronem Mladotou ze Solopisk, který ho přizval k přestavbě svého zámečku Červený hrádek u Sedlčan. Při této práci objevil Kotěrův talent, stal se jeho mecenášem a podpořil ho v dalších studiích, za kterými se Jan vydal do Vídně.
Po studiích zakotvil v Praze a začal tvořit architekturu odklánějící se od tehdy populární secese. Upozornil na sebe variantami moderny, především purismem. K nejslavnějším stavbám Jana Kotěry patří Národní dům v Prostějově, Muzeum Východních Čech v Hradci Králové nebo budova Právnické fakulty v Praze. Dokončení této stavby se už Jan Kotěra nedožil. Zemřel předčasně v 52 letech, 17. dubna roku 1923.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
