A co zpíváte o masopustu u vás? Zažijte atmosféru fašanku z rozhlasového éteru

16. únor 2021

Doba je pro pořádání velkých akcí nepříznivá, to letos bohužel platí i pro masopusty. A tak redaktorka Anežka Heinzlová oslovila příznivce a udržovatele obecních masopustů, aby jí poslali doma nazpívané masopustní písničky. 

Masopustním úterým končí období masopustu. Právě v tento den, dnes spíše v sobotu, vyrážejí hlučné skupinky vinšujících maškar a muzikantů na obchůzku. Za přání úrodného roku, trochu té legrace, písničky a tanec s hospodáři dostaly výslužku v podobě koblih, slaniny, vajíček či slivovice.

Janovští ze Žítkové letos o fašjankoch

Bývá to čas veselý, kdy soused sousedovi promíjí staré křivdy, hodování a veselí se povolí uzda. To vše pouze do chvíle, než se teatrálním způsobem pochová basa nebo popraví kobyla. Pak začíná tiché období půstu. Až do Velikonoc by se lidé měli zříci obžerství, zlozvyků, zábavy a oddat se duchovnějšímu pohroužení.

Jak k tomu ale přijdeme, když jsme si společenské zábavy nemohli užít dosytosti již rok? Zdá se, že takový masopust by byl pro mnohé velkou duševní vzpruhou – to staré nechat za sebou, poveselit se, pobýt s přáteli.

Z Prahy na Horňácko

Jak zní masopust či fašank u Prahy, na Horňácku a na moravsko-slovenském pomezí? Redaktorka Anežka Heinzlová požádala své známé o jakousi domácí rekonstrukci masopustu. Posluchačům tak nabízíme masopustní či fašankovou atmosféru alespoň ve vysílání.

Fašánek v Zabudišové

Nahrávky vás přenesou do Roztok u Prahy, v interpretaci členů Horňácké cimbálové muziky Marka Potěšila do Lipova na Horňácku, na Žítkovou k manželům Janovským, kteří chodí fašjankovou obchůzku ve Starém Hrozenkově a do Zabudišové – kopaničářské části obce Bošáca, kde se fašánek znovuzrodil přesně před deseti lety.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.