Verbuňk je slovácký poklad, už 15 let je na seznamu UNESCO
Od zápisu slováckého lidového tance verbuňk na seznam nehmotného dědictví UNESCO letos uplynulo 15 let. S dalšími dvanácti projevy tradiční lidové kultury ze všech koutů světa byl zařazen na seznam 25. listopadu 2005.
UNESCO ocenilo tanec pro jeho vysokou uměleckou úroveň a označilo ho za výraz kulturní identity jeho oblasti, tedy Moravského Slovácka. Pro Českou republiku to byl první zápis do nehmotného dědictví UNESCO.
Počátky verbuňku spadají do 18. století a jsou spojeny s odvodem branců do armády. Věnují se mu folklorní soubory, je však i přirozenou součástí tanečního repertoáru například při hodech, svatbách nebo vinobraních. Jednotlivé oblasti Slovácka si udržují specifické styly verbuňku.
Verbuňk
Tanec má předem daný přibližný rámec, z velké části jde ale o improvizaci tanečníka. Tančí jej pouze muži, a to při cimbálové muzice nebo dechovce. Tanečník nejprve zazpívá jednu z verbuňkových písní, poté následuje instrumentální přehrávka, při niž tanečník tančí s rukama nad hlavou. Každý tanečník verbuňku se snaží předvést co nejnáročnější a nejzajímavější kombinaci skoků, výskoků a piruet, tzv. cifrování.
Verbuňk může tančit jeden tanečník jako sólo, často však tančí i více mužů současně, každý ovšem tančí individuálně, nezávisle na ostatních.
Říká se, že verbuňk se nedá naučit a že se slováčtí chlapci rodí s verbuňkem v krvi.
Související
-
Když se rozpumpují verbíři. V Kunovicích se lidé učí verbuňk, tanec, který okouzlil Unesco
Desítky dětí i dospělých se tento týden v Kunovicích na Uherskohradišťsku zdokonalují ve verbuňku.
-
Porotce Národní přehlídky dětského verbuňku: Díváme se na to, jestli to z toho chlapce jde a cítí to
Přes dvě desítky chlapců se v sobotu představily na Národní přehlídce dětského verbuňku. Tanec je zapsaný na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
-
Verbuňk - tanec vyvolených
Verbuňk, výhradně mužská záležitost, která je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Připravila Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
