Vědci se snaží identifikovat specifické biomarkery náchylnosti a odolnosti lidí vůči stresu

Indické robotické vozítko potvrdilo přítomnost síry na Měsíci a v blízkosti lunárního jižního pólu, kde indická mise minulý týden přistála, odhalilo několik dalších chemických prvků. "Spektroskop, kterým je vozítko vybaveno, zaznamenal rovněž přítomnost hliníku, železa, vápníku, chrómu, titanu, manganu, kyslíku a křemíku," uvedla na své webové stránce indická vesmírná agentura.

Čtěte také

Pestrost české lidové architektury ukazuje virtuální skanzen, který pomůže i s rekonstrukcí objektů

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX, na palubě má čtyři astronauty ze čtyř různých zemí. K posádce na ISS se v rámci mise Crew 7 připojí Američanka Jasmin Moghbeliová, Dán Andreas Mogensen, Japonec Satoši Furukawa a Rus Konstantin Borisov. Loď, která je na oběžnou dráhu vynesla, se za pár dní opět vrátí k Zemi se čtyřmi členy mise Crew 6. 

Křížení pšenice s jejími planými druhy bude jednodušší díky objevu olomouckých a estonských vědců. Expertům z ústavu experimentální botaniky Akademie věd (ÚEB AV ČR) a Tallinské technické univerzity se podařilo v genomu pšenice objevit takzvaný rekombinační hotspot. Objev má pomoci s rychlejším šlechtěním odolnějších odrůd, které se lépe vyrovnají se změnou klimatu. 

Čtěte také

Půlhodinovým „šlofíkem“ po obědě proti stárnutí. Siesta je prospěšná pro mozek, tvrdí nová studie

Najít rozdíly, které ovlivňují náchylnost nebo odolnost člověka vůči stresu, se snaží vědecký tým neurologa Ivana Rektora ve výzkumném centru CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. K výzkumu využívá lidi, kteří prožili válku na Balkáně v první polovině 90. let a nyní žijí v Česku nebo na Slovensku. Existuje totiž určité procento odolných lidí, u nichž se negativní fyzické a psychické důsledky stresu nerozvinou. Vědci se snaží identifikovat specifické biomarkery náchylnosti a odolnosti vůči stresu.

V rukou badatelů skončí díky archeologickému výzkumu z okolí kostela svatého Martina v Třebíči ostatky asi 250 lidí pohřbených ve středověku. Analýzami bude možné zjistit, jakými chorobami trpěli i čím se převážně živili. Podobně rozsáhlé nálezy nejsou podle archeologů Martina Fojtíka ze společnosti Archaia Brno a Aleše Hocha z Muzea Vysočiny Jihlava časté, protože větší stavební práce, kterým výzkum předchází, se u kostelů dělají zřídka.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!