Václav Souček: Včely a lidé

Škoda, že nemáme včely s jejich způsobem existence každodenně na očích. Dvakrát škoda, že devastujeme včelstva jak na běžícím pásu polnohospodářskou chemií.

Nechte si někdy od včelařů vyprávět o jejich profesi, o zaujetí, o vztahu, o každodenní starosti, o lítosti nad vandaly zničenými úly; jedině včelař je schopen mírně tolerovat krádež svého vlastnictví, to v naději, že jeho včelstva nedoznaly újmy, nebo záhuby.

Med a včely, to je lék i pro zdravého!

Dobrý včelař si také umí poradit s neklidným rojením; i to by celému lidskému pokolení mohlo posloužit coby vzor. Čert ví, čeho všeho jsou schopni vládcové tvorstva, když jim takzvaně „ulítnou včely“. Nebo je snad známo, že by včelstva bojovala mezi sebou?

Když člověk pracně hledá příměry o včelách a lidech, pak ho neodbytně napadne: třikrát škoda, že filmový epos Juraje Jakubiska „Tisícročná včela“ neběží aspoň jednou za čas v televizi namísto rychlokvašených, jalových seriálů.

autoři: Václav Souček , baj
Spustit audio

Související