Rozhlas v Arktidě: Sprcha v divočině? Jedině vodou z ledovce

14. červenec 2016

V arktické tundře, daleko od civilizace, bez vody a elektřiny mají terénní stanici vědci Centra polární ekologie Jihočeské univerzity. Život tu není snadný. Do ledové sprchy na břehu moře se musí chodit se zbraní a nejlépe ve dvou, protože se kolem pohybují nebezpeční medvědi.

Provizorní venkovní koupelna je téměř kilometr daleko od vědecké stanice. Sprchu tvoří lešenářská trubka, z níž čůrkem teče voda z ledovcového potoka. Má teplotu okolo jednoho stupně Celsia. Často navíc hygienu ještě znepříjemňuje studený ostrý vítr.

„Na druhou stranu, ta voda je ledová tak, že když z ní pak vylezete, je vám krásně teplo,“ komentuje studentka ornitologie Jihočeské univerzity Tereza Hromádková. Místo umyvadla a dřezu pak slouží hadice opět s vodou z ledovcového potoka.


Terénní vědeckou stanici v zátoce Petuniabukta tvoří čtyři dřevěné kontejnery na břehu moře. Uvnitř to vypadá jako ve vlakovém kupé s lůžkovou úpravou - sotva se tu lidé vyhnou. Část jednoho kontejneru navíc ještě zabírá kuchyně a část jiného laboratoř.

Studentky oceňují, že si v arktické divočině odpočinou od emailů a telefonů. Pokud je nutné spojit se s okolním světem, nezbývá než se vydat na hodinu a čtvrt dlouhou túru do bývalého dolu Pyramiden. Zde je na jednom místě obvykle možné chytit signál. „Je tam zapíchnutá tyč v zemi a od té rychle posíláme smsky, ale zrovna včera se nám moc nedařilo chytit signál,“ dodává Petra Polická studentka půdní mikrobiologie.

Říká, že při pobytu na vědecké stanici jí chybí možná jen čerstvá zelenina. Jinak má pocit, že se tam studenti mnohdy cítí šťastnější než doma.

Romana Lehmannová se bude do vysílání Českého rozhlasu České Budějovice hlásit z více než 3200 kilometrů vzdáleného souostroví Špicberky

Čtěte také

autoři: Romana Lehmannová , Andrea Poláková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.