Přiblížit klasickou hudbu dětem je pro mne obrovská radost, říká dirigentka Michaela Rózsa Růžičková

Čtěte také

Hudba, to je lidská vášeň! Kam ji chce nasměrovat nový ředitel hradecké filharmonie Vladimír Šrámek?

Michaela Rózsa Růžičková studovala čtyři roky dirigování a klavír u maestra Zdeňka Bílka, posledního žáka slavného českého dirigenta Václava Talicha na Bratislavské Konzervatoři, a potom deset let na Akademii Múzických Umění v Praze.

Nejdříve získala titul z oboru dirigování pod vedením profesorů Jiřího Bělohlávka, Tomáše Koutníka, Františka Babického, Jiřího Chvály a dalších významných českých dirigentů a sbormistrů. Poté byla přijata na Akademii znovu, tentokrát na obor operní zpěv, a to po pouhém roce řádného studia zpěvu.

Operní zpěv absolvovala v roce 2016 jako koloraturní sopranistka ze třídy profesorky Magdalény Hajóssyové, slavné slovenské sopranistky a dlouholeté primadony Státní Opery v Berlíně.

Humorným způsobem se dětem snažíme ukázat to vše, na co se mohou v klasické hudbě zaměřit a co si z toho mohou odnést.
Michaela Rózsa Růžičková, dirigentka a sopranistka

Věnuje se orchestrálnímu dirigování, studiovému nahrávání včetně filmové hudby, sbormistrovství, zpěvu i aranžování. Její mnohostranné zaměření však nespočívá jen ve spektru hudebních profesí, ale i v žánrovém rozpětí.

Čtěte také

S rytmem a orchestrem v patách! Filharmonie a Klicperovo divadlo hrají pro děti. A ty jsou nadšené

Kde jste se vzala tady u nás ve východních Čechách?
Mám velikou radost, že jsem byla přizvána do projektu, který dělá hradecká filharmonie s Klicperovým divadlem. Je to série koncertů pro děti. Tento krásný projekt děláme společně s Lenkou Smrčkovou, která je scenáristkou. Nesmírně kreativní žena, která má úžasný smysl pro humor a ty koncerty nám přináší obrovskou radost.

Když člověk vidí ty děti, jak jsou zaujaté a mají radost z klasické huby. Je to momentálně jeden z mých úplně nejoblíbenějších projektů, které dělám. Učíme děti vnímat hudbu. Ono to zní strašně nadneseně, ale klasická hudba je taková velice zvláštní věc v tom, že je to velmi komplexní koncept, který jen tak sám od sebe k dětem, nebo k lidem obecně, nepřijde.

Takže my jsme tam v takové herecké roli, já jsem teta Míša a mám tam své příbuzné, synovce a neteř spolu s jejich kamarádkou. A humorným způsobem se dětem snažíme ukázat to všechno, co je v klasické hudbě důležité, na co se mohou zaměřit, co mohou poslouchat a co si z toho mohou odnést.

Bylo mi říkáno, že dirigent musí vystupovat ve fraku. Já mám ale velice ženskou postavu, takže z toho bylo dlouhé hledání kompromisu.
Michaela Rózsa Růžičková, dirigentka a sopranistka

Dirigentku jsme ještě v naší radiokavárně neměli. Ono jich není asi mnoho.
Je to lepší, než to bývalo. Je fakt, že v poslední době, i když se člověk podívá do zahraničí, tak najednou vidí ženy dirigentky a je to dobře. Protože jde o povolání, které gender nějakým způsobem neovlivňuje. Nezvedáte těžké věci, neděláte nic, co by vlastně muselo být specifickým mužským povoláním. Tedy je to lepší, ale je pravda, že nás dirigentek není mnoho.

Čtěte také

Ženy jsou vynikající ve všem. Tak jsem se ujala taktovky, směje se dirigentka Dana Ludvíčková

Jak se vůbec učí dirigování?
To je zásadní a těžká záležitost. Protože esence dirigování je zkoušení s orchestrem. Jakým způsobem je člověk schopný komunikovat s orchestrem a zkoušet skladbu. Což se logicky dá udělat jen tak, že člověk s orchestrem pracuje. Ovšem při studiu se k tomu moc nedostanete. Takže je to takové virtuální studium, člověk se učí dirigentskou techniku u zrcadla, učíte se mávat.

Studujete skladby, studujete u klavíru, a pak jednou za čas se člověk dostane před orchestr. Vždy je to strašný kulturní šok, protože je to najednou úplně jiné než všechno, co jste do té doby dělali. Takže reálně se dirigent začíná zlepšovat a stávat se dirigentem, až když dostuduje a začne v praxi dirigovat.

Čtěte také

Rozhovor s novým šéfdirigentem Filharmonie Hradec Králové. Cítím se zde užitečný a vítaný

Když se díváme na pány dirigenty, většinou jsou ve fraku. V čem vystupuje dirigentka?
Několik dlouhých let mi bylo říkáno, že dirigent musí vystupovat ve fraku. Problém je v tom, že já mám velice ženskou postavu, na které frak nevypadá moc dobře. Tak z toho bylo dlouhé hledání kompromisu a přišla jsem na to, že jediná má šance je nechat si ušít něco, co splňuje všechny kritéria.

Aby to člověku neomezovalo ruce a zároveň, aby to nebyla záležitost, která je nějakým způsobem, nechci říci lascivní, ale nemůže člověk přijít v sexy šatech před orchestr. Tedy je to takové hledání kompromisu. Já mám jedny své velice oblíbené šaty, které mají na zádech krásnou aplikaci, protože to je to, co publiku ukazuji.

Lada Klokočníková a Michaela Rózsa Růžičková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s dirigentkou Michaelou Rózsou Růžičkovovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.