Karpatská muziga
Tradiční hudba v oblasti moravsko-slovenské hranice, jak zní? Cestujte v pořadu Na pěknú notečku Západními Karpaty za doprovodu muziky, která tu kdysi byla srostlá s obyvateli hor. Projdeme Bílé Karpaty, Myjavskou pahorkatinu, Vizovickou vrchovinu, Javorníky a Beskydy.
Taková horská krajina a lidé, kteří ji osídlili, ať už přišli z nedalekých dolin či naopak urazili velkou vzdálenost, to vytvoří svérázné podmínky pro lidový zpěv a hru. Rozlehlé stráně a pobyt při pracích na poli či na pastvě jsou ideální pro vznik nejrůznějších vykřikovánek, hlaholení, silného zpěvu, který se odrazí od stěny nedaleké stráně a vytvoří tak krásnou ozvěnu. K tomuto druhu pěveckého projevu patří i žňové písně zvané hečené, které bylo možné dříve slyšet například nad údolím Velkých Karlovic, tedy na Valašsku v oblasti Javorníků.
Čtěte také
Na co lidé v karpatské oblasti na Moravě, na Slovensku, ale i v Polsku a dalších zemích kapratského oblouku dříve hráli, když se ještě museli spolehnout na svoji vynalézavost? Na ochlebky, korýtka či karpatské husle – to jsou housličky, které až tak moc nezní, ale jsou jednoduché na domácí výrobu. Jejich autor zkrátka v zimě usedl ke kamnům a tak dlouho dlabal do polena, až vydlabal jakousi mísu s krkem, tu přiklopil prkýnkem s otvory, krk pokryl hmatníkem a přes to natáhl tři nebo čtyři struny. Takové husle hrály sólově nebo doprovodně také s gajdami čili dudami. Kapela byla třeba ze dvou či tří muzikantů – gajdoše a dvou hudců – hráčů na ochlebky či později housle. Také byl velmi rozšířený malý přenosný cimbálek. Pokud šlo o dechové nástroje, používalo se velké množství všelijakých píšťal a trub. Od nejmenší bezdírkové koncovky po dlouhatánskou trúbu či trombitu, která se vyrobila na salaši. Ta se pro svoji délku ani nikam nepřenášela, jen se na ni signalizovalo z tohoto odlehlého místa.
Nízká členitá krajina Myjavské pahorkatiny nebo oblast kolem Starého Hrozenkova umožňovala kopaničářské osídlení, tedy zdejší obyvatelé bydleli roztroušeni po krajině. Do takových oblastí pronikal ruch měst i městeček pomaleji, a tak žádný div, že si i hudební kultura po delší čas udržela starobylejší ráz. V pořadu to zastupuje archivní záznam kopaničářské muziky Jána Koláríka z obce Priepasné, z moravské strany nahrávka tanečníka a písmáka z Vyškovce Františka Šopíka za doprovodu hudeckého tria.
Čtěte také
Trojice smyčcových nástrojů – dvoje housle a basa, případě housle, viola, basa patřila nejen v oblasti Moravských Kopanic ke klasice vyvinuté z gajdošské trojky. Novější pojetí doprovodu písní z Kopanic, dnes již vymizelé, představuje současná nahrávka uskupení Metošé. Jejich štrajch neboli smíšená kapela kombinující smyčcové, dechové nástroje a v případě Metošů také buben a heligonku, byl v dávné minulosti běžným jevem takřka po celé naší vlasti, do 50. let 20. století však vymizel.
Související
-
Muzigy z Kopanic
Anežka Heinzlová vybírá hudební ukázky a vypráví o dávných i současných muzikantských kolektivech z moravských Kopanic.
-
Moravsko-slovenské bratrství v praxi
Co spojuje obyvatele bělokapratské hranice i po 30 letech od rozdělení Československa? Poslechněte si o moravsko-slovenském setkávání, muzicírování a hodech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
