Hugo Vavrečka byl muž mnoha profesí a talentů. Poslechněte si jeho životní příběh

Renesanční člověk – tak označuje Huga Vavrečku zlínský historik Jan Herman. Diplomat, politik, novinář i národohospodář byl podle Tomáše Bati jeden z nejbystřejších lidí, kterého kdy poznal. Ovlivnil i Václava Havla, byl totiž jeho dědečkem

Čtěte také

Hugo Vavrečka byl mimořádnou osobností, která ovlivnila z velké části Zlín. Narodil se v roce 1880 ve Slezské Ostravě, vystudoval elektrotechniku a během svého života působil jako novinář, válečný zpravodaj i námořník. Byl taky takzvaným mafiánem, tedy účastníkem Masaryková protirakouského odboje. Po vzniku Československa vstoupil do diplomatických služeb a byl také československým ministrem.

Byl důležitou osobou hlavně pro Zlín, kde od roku 1932 působil ve firmě Baťa. Tomáš Baťa se s Vavrečkou seznámil v roce 1906, kdy si ho v Brně vyhledal a přisedl si k němu při obědě. Vavrečka pak toto setkání zachytil i ve svém románu František Lelíček ve službách Sherlocka Holmese.

Vavrečka byl v roce 1932 rozčarovaný z mezinárodní diplomacie, které působil, a proto využil nabídky Tomáše Bati, aby vstoupil do jeho závodů jako obchodní ředitel. Po smrti Tomáše Bati v červenci 1932 se stal členem tříčlenného direktoria a ve vedení firmy působil až do května 1945, kdy byl po květnovém osvobození ze závodu odstraněn a později i propuštěn. V roce 1948 byl ve zpolitizovaném procesu odsouzen ke třem letům vězení, s ohledem na svůj špatný zdravotní stav ale nemusel do vězení nastoupit.

Čtěte také

Poté Vavrečka pobýval v Praze u své dcery Boženy. Věnoval se svým vnukům Ivanovi a Václavu Havlovým. Odmítl třeba nabízenou emigraci a jako těžce nemocný zemřel v Brně 9. srpna 1952.

O životě Huga Vavrečky si redaktorka Petra Kopásková povídala s historikem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Janem Hermanem.

Pokud vás zajímá téma starého "Baťova" Zlína, všechny články na toto téma najdete ZDE.

 

autoři: Petra Kopásková , Růžena Vorlová
Spustit audio

Související