Ekonomka Švihlíková: Rozšíření BRICS? Posílení suverenity zemí globálního Jihu i konec hegemonie dolaru

„BRICS dal tímto bezprecedentním rozšířením najevo, že skutečně plánuje stát se mluvčím a zastáncem zemí globálního Jihu. Posílení o šest členů je velké. Řada nových členů má velmi zajímavý ekonomický profil i další silné stránky. Podstatné je, že zájem o členství mělo celkem 40 zemí. I když jde tedy o velmi heterogenní skupinu, co se týče jazyka, náboženství, politického systému i struktury ekonomiky, zájem o BRICS je neskutečný,“ přibližuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková.

Čtěte také

iROZHLAS

Začíná summit uskupení BRICS na jihu Afriky. Jednat se bude o členství dalších zemí včetně Íránu a Kuby

Z budoucích nových členů přitom vyzdvihuje zejména ropné mocnosti Írán, Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty. „A to je velká věc, protože jde o země OPEC. Dvě dominantní země OPEC – Rusko a Saúdská Arábie – teď spolu budou od 1. ledna na dalším fóru, což samozřejmě dá prostor naléhavé otázce dedolarizace. Ve chvíli, kdy totiž vezmete na palubu takto významné těžaře, půjdete tím směrem prodávat ropu za jiné měny, než je dolar. Indové například velmi silně prosazují svoji rupii.“

Konec dominance Západu

Řada zemí globálního Jihu, který mimochodem sdružuje 85 % světové populace, tak k uskupení BRICS vzhlíží, protože cítí šanci prosadit pod tíhou dominance Západu a Západem vedených organizací svoji suverenitu. „Moc dobře cítí, že jde o dědictví druhé světové války, ovládané Spojenými státy. Svět se ale změnil. Země globálního Jihu chtějí mít své zastání, své instituce, chtějí prosazovat svoji politiku.“

Dominantem uskupení je samozřejmě Čína. Na druhé straně podle Švihlíkové rozhoduje BRICS vždycky konsenzuálně. „Je to vidět i na přijatých zemích. Čína prosadila Etiopii a Brazílie Argentinu, tedy zemi, která je problémovější a není úplně v ideální ekonomické kondici. Rivalita je ale najednou pryč. Brazílie tam chtěla mít mladšího brášku, a vyšlo se jí vstříc.“

Signál je jasný

To, že by byl BRICS protizápadně orientován však Švihlíková odmítá. „Myslím si, že země v tomto ohledu zastávají vějíř stanovisek. Některé země jako Ruská federace bezesporu chtějí změnit světový řád a říkají to otevřeně, většina zemí ale chce spíše nezápadní přístup, svůj vlastní přístup. Aby zkrátka byly vyslyšeny u mezinárodních organizací.“

Čtěte také

Ekonomka Švihlíková: Vykořisťovaný Niger? Koloniální dědictví se vrací jako bumerang. Nenávist k Francii dosáhla vrcholu

Třeba Mezinárodní měnový fond hájil podle Švihlíkové celou dobu své existence práva věřitelů, zejména amerických finančních institucí. „A země BRICS už toho mají plné zuby. Totéž vidíme v trošku dramatičtější podobě v západní Africe, kde došlo k novému antikoloniálnímu povstání. Signál je jasný. Země globálního Jihu už takto dál fungovat nechtějí, chtějí obnovit svoji suverenitu a hledají cesty, jak toho dosáhnout.“

BRICS je v tomto ohledu pro ně velkou nadějí. „Rozšiřování podle mě bude pokračovat. Vyslaný signál je totiž jednoznačný. Země dál budou usilovat o to, aby skončila hegemonie dolaru a hlavně aby se posilovala suverenita jednotlivých zemí, aby více než na přání západních věřitelů dbaly na přání svých občanů, což upřímně řečeno já plně podporuji.“