Ekonomka Švihlíková: Vykořisťovaný Niger? Koloniální dědictví se vrací jako bumerang. Nenávist k Francii dosáhla vrcholu

9. srpen 2023

Protifrancouzské nálady v Nigeru neutichají. V jedné z nejchudších zemí světa, která je ale důležitým dodavatelem uranu pro evropské jaderné elektrárny, provedla armáda minulý týden převrat. „Na povrch se dostaly silné antikoloniální postoje. Niger si uvědomil, jak je vykořisťován,“ říká ekonomka. Jaký dopad bude mít situace na ekonomické partnerství s Evropou? Ilona Švihlíková se v audiozáznamu ještě podívá na sektorové účty a vysvětlí možný dopad snížení ratingu pro USA.

Niger je vedle Kazachstánu, Ruské federace a Austrálie největším producentem uranu na světě. V roce 2021 byl klíčovým dovozcem této suroviny do Evropské unie. „Není ale významný jenom kvůli uranu nebo zlatu. Je to v pořadí již asi sedmá africká země, kde za poslední tři roky došlo k vojenskému puči. Ve všech zemích to přitom mělo silný antikoloniální základ,“ přibližuje situaci v saharské Africe děkanka Vysoké školy obchodní v Praze Ilona Švihlíková.

Klíčovou roli tu přitom hraje Francie, bývalá koloniální mocnost, která ve svém energetickém mixu hodně spočívá na jádru. „Řada afrických států se snaží osvobodit od určité koloniální závislosti, která sice de iure nevypadá, že by tam byla, de facto tam ale je. V celé oblasti je tak Francie extrémně nepopulární. Nebála bych se říct, že je až nenáviděná.“

Viníkem Macron?

Vyhrocených nálad v Nigeru si samozřejmě všímají důležitá africká média. Situace má totiž i velmi intenzivní vnitřní dynamiku. „Některé země západní Afriky se vyjádřily, že by bylo potřeba provést v Nigeru intervenci. To ale zásadně odmítlo Alžírsko, které požaduje diplomatické mírové jednání. Mali a Burkina Faso se ovšem nechaly slyšet, že pokud by byl Niger napaden, vyšly by mu na pomoc. To znamená že by se rozhořel výrazný konflikt v západní a střední Africe,“ vysvětluje ekonomka.

Čtěte také

Naprostým trendem napříč všemi africkými médii je ale projev italské premiérky Giorgie Meloniové, která se velmi silně vyjadřuje o angažmá Francie v afrických zemích a politice Emmanuela Macrona. „Hovoří o vykořisťování. Upozorňuje na to, že Francie si na uranu a zlatu z Nigeru takzvaně mastí kapsy, zatímco 90 % obyvatel nemá elektřinu. Samozřejmě hovoří i o Lybii. Hlavním jejím tématem je ale africká migrace, protože Itálie je z tohoto hlediska první na ráně. Jako hlavního viníka vidí Macrona a jeho politiku v afrických zemích.“

Emmanuel Macron africké země nedávno navštívil. „A dopadlo to katastrofálně. Ze všech konferencí byla cítit velká nechuť afrických představitelů k francouzské politice. Obrovským způsobem v této oblasti rezonuje koloniální cítění. Oni vnímají, že je Francie zneužívá a vykořisťuje. Uvědomují si, jak velké surovinové bohatství mají, a jak chudě se většině obyvatel těchto zemí žije. A začíná to pro ně být nesnesitelné,“ přibližuje Švihlíková.

Přetahovaná o Afriku

Hlavní motivací Nigeru je tak podle ní, aby odešli lidé z francouzských, amerických a jiných vojenských základen. „My ale naopak pozorujeme jakýsi úprk do Afriky, přetahovanou světových velmocí o pozornost afrických států.“

Obrovským investorem v Africe, který si na rozdíl od Evropy neklade žádné podmínky, je v tuto chvíli Čína. Pozitivně je ale vnímáno i Rusko, což potvrdilo i nedávné rusko-africké fórum v Petrohradě. „V případě Ruska jde o emoce. Sovětský svaz se velmi zasazoval o dekolonizaci. Naopak Evropská unie a zejména Francie jsou vnímány velmi negativně. Dědictví kolonialismu se vrací jako bumerang...“ uzavírá Ilona Švihlíková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.