Chudí mají největší srdce! Tvrdí český Forrest Gump, který na kole projel 39 evropských států

27. červenec 2018

„Mám rád dobrodružství, vždycky jsem chtěl navštívit hlavní města Evropy," říká čtyřiatřicetiletý dobrodruh na otázku, proč to všechno dělá. Své cesty a ujeté kilometry Evropou má všechny pečlivě zdokumentované a nafocené. Ivo Janeček nemluví žádnou cizí řečí, to mu ale nebrání vyjet všude, kam se mu zachce.

Když je léto, tak se cestuje. A my vám představíme cestovatele, který projel skoro celou Evropu. Barcelona, Řím, Londýn, Paříž, Istanbul, Petrohrad a desítky dalších evropských měst. A to všechno zvládl na jednom jediném kole. Ivo Janeček z Třebihoště na Trutnovsku. Přijel jste do Hradce Králové také na kole?
Ne, dnes tady jsem autem.

Jak vás to vůbec napadlo sednout na kolo a projet Evropu? Vy jste takový Forrest Gump na kole. Jemu řekli běž a on běžel, tak vám řekli jeď a vy jste jel?
Ne, vůbec ne. Mě už v dětství bavilo jezdit na kole. V 15 letech jsem si udělal papíry na motorku, tak to kolo na nějakých 5 let odpadlo. A když mi bylo 20, tak jezdili všichni mí kamarádi na koupaliště na kolech a mně bylo blbé vedle nich jezdit na motorce. Tak jsem si ve 20 letech zase koupil kolo. Když se prodavač ptal, jaký bych si chtěl koupit, tak jsem říkal, mně stačí nějaké obyčejné, stejně s tím nebudu jezdit nikam daleko, jen na koupaliště. Tak jsem si vybral kolo za 7 tisíc. A první den, co jsem si ho koupil, tak jsem si říkal, po 5 letech neježdění jsem zvědavý, kolik ještě zvládnu. Tak jsem se jel projet do Hradce Králové a zpátky. A ten den jsem najel celkem 106 kilometrů.

Hned ten první den?
Ten první den po 5 letech.

Pak už tedy ty ujeté kilometry začaly asi narůstat.
Dalším rokem jsem se jel projet do Prahy a zpátky, něco jsem najezdil po Praze. To byl takový delší výlet, to jsem měl ujel 276 kilometrů. To byl v tu dobu můj osobní rekord.

Sednu na kolo a jedu. Mám rád dobrodružství. Nemluvím žádnou cizí řečí, domluvím se rukama a nohama.
Ivo Janeček, český Forrest Gump na kole

Kdy jste začal přemýšlet o světě, že se podíváte na kole i za hranice?
Strašně mne lákal nějaký vícedenní výlet. Lákalo mě původně Bulharsko, ale pak jsme byli se známými na dovolené v Chorvatsku a tam jsme se seznámili s partou Chorvatů. Oni bydleli v Záhřebu a byli na dovolené na Lošinje. A řekli nám, ať se za nima přijedeme podívat. V ten okamžik už jsem měl jasno, kam na tom kole pojedu. Záhřeb. To byla má první cyklovýprava.

Ivo Janeček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Kolik to bylo kilometrů celkem tenkrát do Záhřebu?
Tam a zpátky to bylo nějakých 1576 kilometrů.

První cesta 1500 kilometrů, neuvěřitelné. Kam jste pak vyrazil dál?
Pak to byla Paříž. Eiffelovka. Na kole tam a zpátky. Bylo to 13,5 dne, na kole jsem strávil nějakých 12,5 dne. Průměr vycházel 208 kilometrů denně. Ale v tu dobu jsem neměl ještě tak zatížené kolo. Pak ta váha přibývala. Poslední cyklovýpravu kolo vážilo 85 kilo a já jsem vážil 66. Kolo bylo těžší než já.

S bicyklem na cestách - za Moskvou

Sbíral jste postupně zkušenosti a věděl, co si máte vzít s sebou.
Přesně tak. Veškeré nedostatky, které jsem vychytával při předchozích cestách, tak jsem řešil na další cestě.

V roce 2008 to byl Řím a Londýn. To byla také hodně dlouhá cesta.
To byla, ale ještě to nebylo tak hrozné. To byla ještě pořád třítýdenní cyklovýprava. Další bylo Norsko a to už jsem jezdil 4 týdny. Celý měsíc.

Viděl jste i Barcelonu, ve Španělsku jste byl, Katalánsko.
Také. V Barceloně jsem měl pěknou kuriozitu, přímo v Barceloně jsem přenocoval v autobusové zastávce. Samozřejmě kolem byl velký provoz. Ráno mě vzbudil zvuk vysílačky, podíval jsem se a nade mnou stál policista a koukal na mě. Tak jsem si říkal, že je průser. On se ale otočil a odešel. Koukám, že kolem chodí další policajti a je tam nabourané auto. Asi 10 metrů ode mne bourala dvě auta, srazila se. A já jsem se vzbudil až po tom, co tam začali chodit policajti.

S bicyklem na cestách - Pisa

Po té štrece, kterou jste měl za sebou, to se potom krásně spí. Barcelona je krásné město, souhlasíte?
Barcelona je nádherná. Byl jsem nadšený. Já strašně zbožnuji noční města. Rád fotím, takže si vždy každé takové město musím vychutnat i v noci.

Prostě jste si koupil kolo a na tom jednom jediném kole jste absolvoval všechny cesty. Kolik má to kolo najeto po Evropě dnes?
Kolo má najeto přes 45 tisíc kilometrů. Samozřejmě spousta dílů je na tom vyměněných, ale přehazovačka je originál. Pořád jezdí, pořád je spokojenost.

S bicyklem na cestách - mapa všech cest Ivo Janečka

Mě by teď zajímala nejdelší trasa, kterou máte za sebou.
Nejdelší cyklovýprava byla, když jsem jel do Istanbulu. To jsem bez 28 kilometrů za měsíc ujel 4700 kilometrů. A nejdelší trasa na jeden zátah, to bylo při cestě z Athén. Vyjížděl jsem z Maďarska 8 kilometrů před slovenskými hranicemi. A na jeden zátah jsem dojel domů. Vyjížděl jsem v úterý v 6:15 rámo a domů jsem přijel ve středu v osm večer. Měl jsem ujeto 470 kilometrů.

To se dá bez spánku za dva dny ujet necelých 500 kilometrů na jeden zátah?
Na jeden zátah. Jednou jsem chtěl zkusit udělat 500 kilometrů, když jsem se vracel z Finska. Ale to se mi nepodařilo. Měl jsem ujeto asi 330 kilometrů a byl jsem tak vyčerpaný, chytil jsem protivítr a neměl jsem šanci. Skončil jsem po nějakých 22 hodinách na 330 kilometrech.

S bicyklem na cestách - Moskva

Vy jste opravdu Forrest Gump na kole, že mu řeknou jeď a on jede.
Tak já jedu dobrovolně. Když jsem začal cestovat, tak se mě ptali kam jedu. Mamce jsem říkal jen na Moravu, za kamarády na Slovensko. Protože jsem sám nevěřil, že to ujedu. Každý mi říkal, že jsem se zbláznil. Na kole na Slovensko, to nemůžeš zvládnout. A pak, když jsem napsal pár lidem, že jsem v Rakousku u maďarských hranic a že směřuji do Chorvatska, napsal jsem to jen 5 lidem, z toho jeden byl taťka, ten by to nikomu neřekl. Ostatním jsem napsal, hlavně to nikomu neříkej. Každý to řekl každému s větou, ale nikomu to neříkej.

Takže to nakonec věděli všichni.
Celá vesnice mimo mamky.

S bicyklem na cestách - silničáři v Moldávii

Tak nemají o vás doma strach?
Samozřejmě, obzvlášť mamka. Proto jsem vždy zakresloval trasu. Když jsem jel pak třeba do Ruska, tak jsem jí říkal, že jedu jen do Běloruska, ale i to na ni bylo moc. Nebo na Ukrajinu když jsem jel, tak z toho také neměla dobrý pocit.

Vy hlavně přespáváte venku. Nikdy nespíte v hotelu?
Ne. Párkrát jsem přenocoval, jednou jsem potkal slečnu z Běloruska, to bylo v Minsku, město 2 miliony obyvatel a ten den jsem odmítnul 5 nabídek na nocleh. Nakonec po šesté jsem se nechal přemluvit od té osmnáctileté slečny. Když mě přivedla domů, tak já říkám česky tatínkovi dobrý den, protože znám pouze češtinu. Ona mu povídá, to bylo nějak o půl 11 večer, toho jsem potkala na ulici, je z Čech a bude u nás dnes spát. Takhle mu to na férovku řekla. On v pohodě, ukázal mi kam si mám dát kolo a podobně. Za celou tu dobu jsem spal jednu nebo dvě noci u mamčiny kamarádky v Itálii a jednou u těch Chorvatů. Čtyřikrát celkem v obydlí. Jinak mám pod širákem naspáno asi 220 nocí.

S bicyklem na cestách - šílená cesta

Je to asi úžasné probudit se třeba pod Eiffelovkou.
Určitě. Pokud se zrovna neprobudím promočený od deště, tak je to příjemné. To se mi také párkrát stalo. Když jsem usínal, tak byla nádherná hvězdná obloha a ráno se vzbudím promočený deštěm.

S kolem kolem světa. Chvíle, kdy jsem byl nucený žít jako zvíře, ze mě naopak činily člověka

S kolem kolem světa. Expedice Petra Mazala

V pátek 3. března pro vás Český rozhlas Hradec Králové připravil od 10:00 další přímý přenos z Radiokavárny v Havlíčkově ulici. Hostem byl sportovec, cestovatel a dobrodruh Petr Mazal. Vítěz zimního Sherpa Cupu. Nadšenec, který na kole projel čtyři kontinenty. Učitel hudby, který na výpravě v Zambii zázračně přežil srážku s kamionem. Příjemný poslech!

A proč takto na kole cestujete? Co vám to dává nebo přináší? V čem to je jiné než když vyjedeme autem?
Vidím víc a člověk jinak vnímá lidi a také lidé mají snahu i jinak komunikovat. Člověk celý svět vnímá úplně jinak na tom kole. Když se jede autem, tak se všechno projede, ale když jedu na kole, tak lidé mají snahu komunikovat i přesto, že neznám žádnou řeč. Vždy se rukama nohama domluvím. Dostal jsem párkrát otázku proč se nenaučím žádnou řeč. Tak jsem říkal, někdy jsem nad tím přemýšlel a odpovídal jsem, že pokud bych uměl nějakou řeč, tak bych se vždy někde zapovídal a nikam bych nedojel.

Takto se nezapovídáte a jedete.
Přesně tak.

S bicyklem na cestách - Makedonie

Kde je to v Evropě nejkrásnější?
Z krajiny jsem byl nejvíc nadšený asi v Norsku a Švýcarsku. Z měst mě zase nejvíc zaujal Petrohrad.

Chystáte něco dalšího? Protože naposledy jste takovou velkou cestu absolvoval v roce 2015.
To bylo do Moskvy a nazpátek jsem se vracel přes Ukrajinu, přes Kyjev a černobylskou oblastí. Lákalo mě ještě Monako, pobřeží Francie a Andorra, ale bohužel nemám moc času.

Ivo Janeček ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Tak vám přejeme šťastnou cestu. A můžeme ještě pozvat posluchače, vy totiž také vyprávíte o tom všem, co jste na cestách zažil. Kdy to bude?
15. září na přehradě Les Království, Štěrbova vila. Tam budu vyprávět o své cestě do Moskvy a zpět.

Přijďte si to poslechnout. Naším hostem byl dnes Ivo Janeček z Třebihoště, který projel na jednom kole za 14 let 39 evropských států, 35 hlavních měst a překročil 99 hraničních přechodů.

autoři: Milan Baják , jak
Spustit audio

Související