Bouře na Hostýně podle legendy vyhnala Tatary. A bouře odkryla i minci, která jejich pobyt potvrzuje
Svatý Hostýn, nejznámější poutní místo Moravy, proslul zázrakem spojeným s vyhnáním Tatarů. Nález mince z doby Čingischána pobyt mongolských nájezdníků potvrzuje.
Svatý Hostýn je nejznámějším poutním místem na Moravě. Je spojen s legendou o zázračném vyhnání Tatarů Matkou Boží, která na ně, když Hostýn obléhali, seslala bouři a blesky. Tento příběh zaznamenal už v roce 1665 Bohuslav Balbín, a takzvaný hostýnský zázrak byl i později mnohokrát popsán i vyobrazen. Madona s Ježíškem, který má v ruce svazek blesků, je dodnes symbolem Svatého Hostýna.
Hostýnský zázrak
Půl milionu divokých Tatarů (asijský národ Mongolů, pod vedením Čingischána) táhlo na západ do Evropy a 9. dubna 1241 se valili na Moravu. Bojovníci se vyznačovali mimořádnou krutostí a bojovností. Zaplavili a zpustošili celou zemi a oblehli horu Hostýn. Tisíce Moravanů prchali v hrůze do hostýnských lesů a hledali úkryt a ochranu na temeni hory. Zde po dobu nejméně tří měsíců, bezbranní a vyděšení v modlitbách, zoufale prosili Pannu Marii o pomoc a vodu. Dodnes se traduje, že na zásah Matky Boží vytryskl pod vrcholem hory pramen vody, který zachránil Moravany před smrtí žízní i hladem, neboť svatá zázračná voda tišila žízeň i hlad. Poté se strhla obrovská bouře, která blesky a ohněm zničila tatarské ležení pod Hostýnem, a Tataři v panice ujížděli pryč. Vděční lidé po celá staletí až dodnes putují na Svatý Hostýn za Pannou Marií Svatohostýnskou, k zázračnému prameni a do baziliky. Madona s Ježíškem, který má v ruce svazek blesků, je dodnes symbolem Svatého Hostýna. Poutníci se mohou osvěžit i onou hostýnskou vodou, která pramení u Vodní kaple.
Zdroj: hostyn.cz
Důkaz o přítomnosti Tatarů na Hostýně, kterou popisuje i legenda, ale neexistuje, respektive do roku 2020 neexistoval. V červenci tohoto roku ho shodou okolností také po velké bouři našel hledač s detektorem kovu mezi Slavkovem pod Hostýnem a vrcholem Hostýna. Ten objevil a posléze odevzdal Moravskému muzeu malý plíšek, který museli odborníci dlouho zkoumat. Nakonec došli k závěru, že jde o minci, která má svůj původ ve střední Asii a byla vyražena za vlády Čingischána v první polovině 20. let 13. století, tedy v době, kdy Mongolové táhli Moravou.
Dalším faktem je, že žádná jiná podobná mince u nás nikde nalezena nebyla, a ani v okolních zemích. To vše tedy naznačuje, že legenda stojí na pravdivých základech obléhání Hostýna Tatary.
V dalším dílu seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje se dozvíte podrobnosti o hostýnské legendě, okolnostech nálezu mince i o tom, proč byli nájezdníci označováni jako Tataři, když to byli Mongolové.
Seriál Záhady a tajemství Zlínského kraje můžete poslouchat i v podcastech na mujRozhlas, Spotify, Apple iTunes nebo Seznam.
Všechny díly pořadu pak najdete také ZDE.
Související
-
Život zámeckého pána v Lešné u Valašského Meziříčí Rudolfa Magnuse Podstatského byl plný andělů
Na zámku v Lešné u Valašského Meziříčí působil v době baroka zámecký pán Rudolf Magnus Podstatský. Jaké tajemno je spojeno s jeho životem?
-
Nevěsta, která zemřela dvakrát a má tři náhrobky – příběh Alžběty Vaňkové
Alžběta Vaňková je dívka, která zemřela jako mladá před čtyřmi staletími a po níž se nám dochoval honosný náhrobek s jejím příběhem.
-
Umrlčí cesta na Valašsku se kuriózně nachází u vesnice Veselá. Kolem ní jsou ostatky zatracenců
V životě můžete narazit na spoustu cest: svatební, křížovou, do nebe i do pekel ... V dalším z dílů seriálu Záhady a tajemství Zlínského kraje se vydáme na cestu umrlčí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
