Kateřina Bolechová: Ta o psech
Někdy se sama sebe ptám, jestli je pes skutečně tak věrný, nebo se jen nechal na rozdíl od kočky příliš domestikovat. Ať už je pravda jakákoliv, tihle chlupatí čtyřnožci jsou zkrátka plnohodnotní rodinní příslušníci a často jsou právě oni jediní, kteří při pohledu na vás projeví radost.
Pravověrní pejskaři se k sobě hlásí nejen na procházce v parku, ale i na internetu. Existuje mnoho blogů, které si píšou dokonce sami psi.
V dobách nedávných, kdy jsme nikam moc nemohli, jsem i já jedné takové stránce podlehla. Psal ji malý jorkšír. Jmenoval se Alf a prostřednictvím své tiskové štěkny vyprávěl neuvěřitelné příběhy, většinou hodně vtipné a mně to nesmírně pomáhalo.
Bohužel Alf byl nemocný a jednoho dne přišla smutná zpráva, že odešel za duhový most. Padl na mne ohromný smutek, kdo by kdy řekl, že ze skonu pejska, kterého jsem viděla jen na obrázku, budu totálně vyřízená.
A nebyla jsem sama, celá skupinka sledujících truchlila, nemluvě o Alfově paničce, kterou nazýval madam. Stala se však úžasná věc, jedna rodina, jejichž fenka čekala štěňata, nabídla madam, jak by řekl Alf, nového čtyřnohého přítele, a to prosím zadarmo. Přece jen solidarita ještě funguje.
Po čase se narodila štěňata a byl vybrán Alfův nástupce, jeho jméno je Edward, nedávno oslavil jeden rok a je to stejné kvítko, jako byl Alf, možná ještě větší. Však si ho Alf zpoza duhového mostu vyučil.
A já zase čtu a směju se příhodám jednoho jorkšíra. Mimochodem, víte, co se říká? Že jorkšír je diagnóza. A co říci nakonec, vypůjčím si jedno Alfovo moudro: „Užijte se, dokud se máte.“
Související
-
Kateřina Bolechová: Vinnetou a Sandokan
Každá doba má své filmové idoly, jak by ne. K těm mým patřil rozhodně Vinnetou. Dokonce jsem kdysi napsala text, který začínal: „Byli jsme panelákoví Apačové...“
-
Kateřina Bolechová: Mravenci v kredenci
„Máme tady mravence,“ uslyšela jsem výkřik jedné z kolegyň. Rázem se mi v hlavě usadila písnička Ivana Mládka Mravenci v kredenci a nejen to.
-
Kateřina Bolechová: Kolečkové brusle
Kolečkové brusle se čtyřmi kolečky v řadě takzvané „inlajny“ sestrojil Američan James Plimpton už v roce 1863. Přiznám se, že jsem jim 150 let nato také propadla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
