Kateřina Bolechová: Kolečkové brusle
Kolečkové brusle se čtyřmi kolečky v řadě takzvané „inlajny“ sestrojil Američan James Plimpton už v roce 1863. Přiznám se, že jsem jim 150 let nato také propadla, respektive jsem se o to pokoušela.
Bruslit na ledních bruslích přeci umím, myslela jsem si. Ovšem ty kolečkové se v jistých směrech chovají naprosto jinak, dá se říci až nevyzpytatelně.
Vzpomínám si, jak jsem si v jedné prodejně brusle zkoušela, prodavač mi pokynul, ať se tam v nich klidně projedu. No, nevypadalo to příliš dobře, jelikož jsem zajela do věšáku s oblečením.
Nebudeme si nic nalhávat, brždění na kolečkových bruslích je trochu oříšek, alespoň pro mne. Brzdila jsem zpravidla tak, že jsem jela pomalu a chytila se nějakého sloupu, případně jsem tomu nechala volný průběh, což ovšem leckdy mělo bolestivé následky.
Jednoho dne jsme s kamarádkou vyrazily po stezce směr Hluboká, jí to bruslilo samo, já se ovšem neskutečně trápila. V jednu chvíli mě tak bolely nohy, že jsem odmítla pokračovat dál.
Už jsem nebyla schopna dojet ani k autu. Tak jsem si sedla v Bavorovicích na chodník, zula brusle. Na nohou jsem měla fakt hodně tlusté ponožky, protože jsem měla brusle o několik čísel větší. Kdo mi poradil koupit si takovou velikost, vážně netuším. Nicméně než pro mě kamarádka přijela, kdekdo si moje pletené ponožky prohlédl, někdo s úsměvem, jiný soucitně.
Od té doby leží brusle netknuté ve sklepě. Tuhle mi na ně padl zrak, na chvilku jsem si pomyslela, že bych jim dala milost, ale pak jsem ten nápad zahnala. Mám totiž v hlavě myšlenky na elektrickou koloběžku.
Související
-
Kateřina Bolechová: Vombat
Při slově vombat asi mnozí z vás netuší o čem je řeč. Ani já jsem netušila, ale před mnoha lety jsem pracovala s Australankou. Bavily jsme se o lecčems, i o zvířatech.
-
Kateřina Bolechová: Tichá zóna
Pendolinem jsem jela jen párkrát v životě, naposledy z Ostravy do Prahy. Co se týče koupě jízdenek, jsem celkem staromilec, takže preferuji klasický způsob, u okénka.
-
Kateřina Bolechová: Diety
Diety se nacházejí v úplně jiném modu než za mých mladých let. To byla větší divočina. Dnes existují výživoví poradci, což ale neznamená, že bychom se zbavili experimentů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
