Jarní rovnodennost byla významným bodem roku už pro staré civilizace, začínaly podle ní i kalendáře
Pravidelným astronomickým úkazem spojeným s měsícem březnem je jarní rovnodennost. „Podle definice je to okamžik, kdy střed slunečního kotouče prochází jedním ze dvou průsečíků nebeského rovníku a ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce po obloze,“ připomíná astronomka Jana Tichá.
V období jarní rovnodennosti slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Den trvá přibližně dvanáct hodin a noc také přibližně dvanáct hodin.
Rovnodennost byla podle Jany Tiché významným bodem roku už ve starých civilizacích, zřejmě i pravěkých. „Jarní rovnodennost bývala také počátkem prvních slunečních kalendářů. Státem, kde dosud občanský kalendář začíná 21. březnem, je Írán,“ říká.
Rovnodennost ale nemusí nastat právě 21. března, za posledních několik desítek let daleko častěji připadá na 20. březen. Tak tomu bude i letos. Jarní rovnodennost roku 2023 nastane 20. března v 22.24 hodin.
Související
-
Země není středem vesmíru. Po staletí udržovanou nauku převrátil naruby Mikuláš Koperník
Renesanční učenec Mikuláš Koperník, který se narodil 19. února 1473 v polské Toruni, má svůj pomník i na jihu Čech. Je po něm pojmenována mladší kopule hvězdárny na Kleti.
-
Nejtemnější část zimy skončila, za předěl se považuje svátek Hromnice
Na Hromnice o hodinu více, praví známá pranostika. Týká se slunce a délky jeho setrvání na obloze. Od začátku roku se doba slunečního svitu prodloužila o více než hodinu.
-
Kdy se Země dostává nejblíže ke Slunci? V zimě, i když to mnohé překvapuje, odpovídá astronomka
Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. Přitom panuje zima, což mnohým připadá divné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
