Jak správně jíst špagety, kuřecí stehno a rakvičku se šlehačkou?

18. srpen 2018

Při jídle narážíme na řadu momentů, kdy si nejsme úplně jisti, co dělat, aby vše bylo v souladu s etiketou a správným společenským chováním. Několik pravidel proto připomíná odbornice Alena Špačková v pořadu Návod na etiketu.

Polévka servírovaná v šálku. „Klasická etiketa jasně a přísně doporučovala jíst lžící, nebo pít, nic mezi tím. Moderní etiketa připouští, abychom jedli lžící a když zbyde tekutina, můžeme dopít. Podstatné je, aby lžíce skončila vždy na podšálku.

Co můžeme jíst rukama? „Doma v rodině můžeme vzít stehno husy, kachny nebo kuřete do ruky. Musí ale na stole být dost ubrousků nebo misek s vodou na umytí rukou. V restauraci jíme drůbež příborem. Naopak humra, langustu, krevety jezme rukama a nebojme si říct o dostatek ubrousků a misky s vodou.“

Špagety. „Ke špagetám používáme lžíci a vidličku. Lžíci držíme v levé ruce a vidličku v pravé. Etiketa ale také připouští mít pouze vidličku v pravé ruce a jíst špagety jen vidličkou, jak to dělají Italové.“

Brambory. „Nikdy je nekrájíme nožem. Správně mají být připravené tak, aby se vůbec krájet nemusely. Když je to ale potřeba, porcujeme je vidličkou.“

Moučníky. „Drobné koláčky a cukroví můžeme vzít do ruky. Měkčí dezerty, zákusky s krémem jíme lžičkou nebo moučníkovou vidličkou.“

Rakvička se šlehačkou. „Z hlediska etikety je rakvička trochu oříškem mezi moučníky. Doma ji prostě bereme do ruky, ale v cukrárně bychom měli dostat lžičku a vidličku. Správně podle etikety to má být tak, že v levé ruce držíme moučníkovou vidličku, tu zapíchneme do jedné části rakvičky a lžičkou oťukáváme, až se podaří odlomit kousek, který pak lžičkou dáme do pusy. Popravdě, je to víc utrpení než pochutnání.“

Palačinka. „Jíme příborem, který držíme obráceně než u špaget, tedy lžíce v pravé ruce a vidlička v levé. Lžíce slouží jako nůž a vidličkou dáváme sousta do úst.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.