Hana Hosnedlová: Svatomartinská husa
Husa u nás ke svatému Martinovi patřila vždycky. A musela být domácí, dobře vykrmená, aby měla velká játra.
Tak maminka s babičkou krmily vždy pár týdnů před 11. listopadem pěknou bílou husu, která mívala svůj dočasný domov ve sklepě. Doma se připravovaly šišky z otrub, které se sušily u kamen a docela příjemně voněly.
Jimi se pak husa v podsadě cpala. Bylo mi jí vždycky líto, když jí ženské cpaly šišky násilím do zobáku a pak je posouvaly jejím dlouhým krkem dolů.
Jeden rok – už nevím z jakého důvodu, byla naše krmná husa přemístěna do kůlničky na zahradě. Můj tatínek estét pak dřevěné husí obydlí vytapetoval tmavě modrou tapetou, prý aby měla hezké prostředí.
Jenže milá husa, přestože byla krmena víc než vydatně, asi z dlouhé chvíle začala dekorativní tapetu oštípávat a polykat. Zřejmě to byla tapeta s barvou, která měla ještě jiné vlastnosti než estetické. Milá husa totiž začala jaksi vadnout, až naši museli poprosit souseda, aby ji zařízl.
Ten rok ale nebyla k naší velké lítosti ani husí pečínka, ani játrová paštička a voňavé husí sádlo. Všechno maso i vnitřnosti byly totiž modré, a to nevypadalo zrovna lákavě... Ledaže bychom po vzoru kapra na modro udělali namodro i svatomartinskou husu.
Související
-
Hana Hosnedlová: Draci
Když byly děti malé, s podzimem a větrným počasím přicházela k nám tradičně dračí horečka. Pokaždé jsme se pokoušeli doma lopotně vyrobit něco, co by lítalo ve větru.
-
Hana Hosnedlová: Opálová horečka
Každý z nás asi někdy četl nějakou knížku o „zlaté horečce“ nebo viděl film. I mě postihla, když jsem byla kdysi s kamarádkou v Severní Americe, přímo na Yukonu.
-
Hana Hosnedlová: Pozadí
Spousta žen není spokojena se svým tělem. Něco se jim zdá malé, něco zase příliš velké. Největší se jim dost často zdá jejich pozadí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
