Z festivalu Divadelní Nitra

Českou republiku reprezentoval režisér Petr Zelenka s dokumentární operní inscenací Toufar. Odvrácenou stranu německé minulosti představil ve svém díle Můj spis a já režisér Clemens Bechtel.

Maďarsko v rámci projektu Paralelní životy nabídlo inscenaci Reflex (obleva) v režii Daniela D. Kovácse, pro kterého je aktuálnost důležitou součástí celého příběhu – abychom lépe pochopili současnost, potřebujeme se zabývat minulostí. Hlavní dějová linie zachycuje osud psychiatričky, která se stane pacientkou v ústavu pro duševně choré. Diagnostikují její schizofrenii, ona však tvrdí, že se proti ní spikla státní bezpečnost, aby ji odstavili. Začne proto psát zprávy o svých „věznitelích“, zatímco službu konající lékaři píší hlášení o ní. Přímo až děsivě kafkovský příběh chce ukázat mašinérii a teror komunistického režimu. Mladí maďarští tvůrci ze souboru Szputnik nemoralizují, právě naopak – ukazují rozporuplnost a nejednoznačnost celého příběhu použitím sobě vlastní ironie a nadhledu.

Na Divadelní Nitře mělo zastoupení i Polsko s premiérou inscenace (Na) sleduj mě, která byla rovněž zařazena do projektu Paralelní životy – 20. století očima tajné policie. Hru na svádění, které se účastní herci, postavy, diváci a v níž příběhy a role mění, aby nastolili otázky o přesahu minulosti do současnosti, režíroval Radek Rychcik. Inscenace mapuje činnost a život plukovníka Józefa Schillera, kdysi nezvykle činného funkcionáře krakovské tajné policie, který rozpracovává případy z okruhu katolické inteligence v oblasti Malopolska (Na) sleduj mě, zobrazuje Schiller vztah ke Ade Grudzińskej, francouzské Židovce polského původu. Dvě skutečné postavy, které se v reálném životě nikdy nesetkaly a pravděpodobně o sobě ani nevěděly, se setkávají ve fiktivním světě divadelní inscenace. Jejich setkání je něco mezi výslechem, nerovným zápasem mezi katem a obětí a romantickou hrou čerstvě zamilovaných. Podobně, jak je to vidět v archivech tajné policie, kde je skutečnost smíchaná s výmysly, i v inscenaci se mísí fikce s realitou a ve skutečnosti zakotvené příběhy místy ustupují fantazii nebo představám hrdinů na scéně.