Vítězství Kaczyńského PiS nebude takové, jaké by si přál, domnívá se novinář a znalec polské politiky

14. říjen 2019

Podle stále ještě předběžných výsledků polských parlamentních voleb vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se zhruba 45% ziskem. Předseda strany a bývalý premiér Jaroslaw Kaczyński to podle novináře Martina Ehla rozhodně nebude mít lehké. 

Čtěte také

„Právo a spravedlnost potřebuje většinu, tedy 230 + 1 poslance v Sejmu, aby šlo o opravdové vítězství. Přestože ta procenta vypadají jako jasná, tak v přepočtu na mandáty to až takové vítězství, jaké by si Kaczyński přál, není,“ říká v Interview Plus redaktor Hospodářských novin.

„To, co (zdá se) v Polsku vyhrálo volby, se jmenuje Sjednocená pravice. Je to PiS, ale i další dvě menší strany – jedna reprezentovaná Zbigniewem Ziobrem (Solidární Polsko) a druhá Jaroslawem Gowinem (Porozumienie). To jsou silné skupiny uvnitř a jejich význam teď dost vzroste,“ myslí si.    

Není výhra jako výhra

Podle scénářů, o kterých se před volbami dost spekulovalo, kdyby šlo jen o několik málo poslanců, bude se je Kaczyński pokoušet „koupit“. Nebylo by to poprvé, kdy se PiS takto zachovala, tehdy tedy na regionální úrovni. „Kdyby byl ale volební rozdíl větší, a zatím to tak nevypadá, pak by ho čekalo jednání o koalici… Ale oba potenciální koaliční partneři s PiS do koalice nechtějí.“ Proč?

Protože podle novináře Ehla vlastně bojují o víceméně stejné voliče. Polské lidové straně předvolební průzkumy předpovídaly boj o každé procento, ale v tuto chvíli mají kolem 9 %, což je obrovský úspěch.

Čtěte také

„Předseda lidovců Wladyslaw Kosiniak-Kamysz je v průzkumech oblíbenosti polských politiků na poměrně černých místech a kdyby si s PiS tzv. zadal, bude mít problémy i do budoucna. Oslovují hlavně zemědělce na venkově a v minulosti (2005–2007) jejich lektorát už PiS taky pohltil.“

Něco podobného je prý i další strana Konfederace, „což je sbírka nacionalistických a populistických uskupení napravo od Práva a spravedlnosti. To dělá vrásky Kaczyńskému, který vždy říkal, že napravo od nich musí být jen stěna.“

Proč lidé PiS volí?

Vítěz polských voleb teď získal ještě víc hlasů než minule, proč PiS lidé doopravdy volí? „Historicky je to únava z osmiletého vládnutí Občanské platformy, pak že opravdu plní sliby z kampaní. Dali pocítit části společnosti, která se necítila spokojena s transformací a která na ní spíš jen prodělala, důstojnost. Třeba tím, že začali rozdávat sociální příspěvky, třeba na dítě,“ vysvětluje.

Ehl si všímá i otázky obrany polských zájmů, kterou podceňují proevropští liberálové i jinde v Evropě. „Spousta lidí slyší na obranu národních zájmů. Není to nekritické přijímání všeho, co přijde ze Západu, a že se je potřeba zamyslet nad tím, co to je to polské, a může to být v ekonomice, kultuře nebo v sociální oblasti.“

Čtěte také

O straně Jaroslawa Kaczyńského se v zahraničí často mluví jako o nacionalistech, nebo o konzervativním uskupení.

„PiS není monolit, je to Kaczyńskim dobře řízená sbírka různých voličských skupin, které mají různé zájmy, historii a reprezentují dokonce různé věkové skupiny voličů. Proto dokáže oslovit zemědělce na venkově, ale i nejmladší voliče. To třeba proto, že měla nejlepší kampaň na internetu. Je to vlastně paradox, kdy je dokáže spojovat, držet na uzdě a zároveň občas i proti sobě popouzet (dráždit),“ vysvětluje.

Jaroslav Kaczynski by si prý přál sociální stát se silnou centrální politickou autoritou. „On nemá silný názor na zahraniční politiku ani ekonomiku, ale velmi silný názor na to, jak by to mělo fungovat doma. Tedy že by centrální autorita měla rozhodovat… Je vlastně svého druhu myšlenkovým pohrobkem socialismu. Proto ten jeho silný důraz na centrální řízení ekonomiky, sociálních programů a tzv. národních ekonomických šampionů. Rozhodně je ale chyba mluvit o PiS jako o euroskepticích. Členství v EU je pro Poláky zásadní civilizační posun na Západ.“ Přestože se Poláci už několikrát dostali do sporu s EU?

Inspirace Orbánem

„To je trochu jinak… Poláci mají vlastní představu o tom, jakou roli by měli v EU hrát. Snaží se ji prosadit, ale to není vždy kompatibilní s pravidly EU. Mají vlastní představu, jak by Polsko mělo vypadat, ale ta taky vždy není kompatibilní s evropskými pravidly. Taky dobře vědí, že nějaký polexit, nebo jak to nazvat, by pro ně byl politickou, ale hlavně ekonomickou katastrofou.“

Pro samotného Kaczyńského je prý velkou inspirací Maďarsko a Fidesz Viktora Orbána, „který se na evropské úrovni dokáže pohybovat na hraně a až po linii, o které ví, že ji nemůže překročit. Zatímco Jaroslaw Kaczyński to neumí. A spousta jeho kroků pak zvenčí vypadá velmi neobratně,“ dodává redaktor Hospodářských novin.

Co všechno Jaroslaw Kaczyński u Orbána obdivuje? Jak se Polsko za jeho vlády změnilo a jak se ještě může změnit? Poslechněte si audiozáznam Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.     

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.