Viktor Daněk: Česko opět hraje nad svou váhu. Pomoc Ukrajině protlačilo i na summit lídrů EU

V Bruselu dnes večer začíná mimořádný summit šéfů členských států EU. Shodnou se jeho účastníci na další podpoře Ukrajiny? Jak se postaví k situaci na Blízkém východě? Co by měla udělat EU, aby zvýšila svou ekonomickou konkurenceschopnost? A ovlivní průběh a výsledky aktuálního summitu to, že do voleb do Evropského parlamentu zbývají necelé dva měsíce? Tomáš Pancíř se zeptal zástupce ředitele výzkumného institutu Europeum a bývalého zpravodaje ČRo v Bruselu Viktora Daňka.

Tématem mimořádného summitu EU měla původně být ekonomická konkurenceschopnost EU a také vztahy EU s Tureckem. Česko spolu s Nizozemskem a Dánskem ale na program prosadilo i jednání o pomoci Ukrajině. Dá se to brát jako důkaz silnější pozice Česka v EU?

Myslím si, že ano. Petr Fiala má silnější pozici i kvůli své aktuální právě skončené návštěvě ve Spojených státech, kde mluvil nejenom s americkým prezidentem, ale i s americkými kongresmany z Republikánské strany.

Čtěte také

Stále se čeká na to, jak se Spojené státy postaví k další finanční pomoci pro Ukrajinu, což je nesmírně důležité jak pro celé východní křídlo EU, tak i pro celou EU. Nicméně i na posledním summitu Česko hrálo dost zásadní roli skrze muniční iniciativu, takže opět je to další důkaz toho, že Česko boxuje nad svou váhu.

Dá se tedy čekat, že Petr Fiala bude mít na summitu EU díky svému jednání s nejvyššími americkými představiteli výraznější slovo?

Ostatní lídry určitě bude zajímat, o čem si s americkým prezidentem a s republikánskými kongresmany Petr Fiala povídal. Zájem o informace z české strany bude velký. A opět i v kontextu oné muniční iniciativy, protože Česká republika teď opravdu sehrává klíčovou roli v tom, že dokázala zajistit něco, co zbytek EU slíbil zajistit, ovšem nedokázal naplnit počet dělostřelecké munice v dodávkách pro Ukrajinu.

Novináři už mají k dispozici návrh závěrů summitu. V případě Ukrajiny by lídři měli vyjádřit podporu Kyjevu a ostře odsoudit pokračující ruské útoky. EU by měla rovněž posílit poskytování humanitární pomoci a pomoci v oblasti civilní ochrany a měla by urychleně dodat protivzdušnou obranu a zintenzivnit dodávky veškeré nezbytné vojenské pomoci, a to včetně dělostřelecké munice a raket. Je toto všechno průchozí? Nenarazí to na některé členské státy?

Lídry bude čekat velmi složitá debata. Nedivil bych se, kdyby se formulace trochu ohladily tak, aby byly přístupnější třeba i pro Maďarsko. Na druhé straně jsme viděli mnohokrát, že Maďarsko i Slovensko se často chovají velmi konstruktivně v situaci, kdy nemají co vytěžit na oplátku. Maďarsko v tuto chvíli nemá nic, co by požadovalo nebo čím by mohlo v tuto chvíli operovat. Dramatické situace nebo zablokování jednání tedy nečekám.

Čtěte také

Rovněž si nemyslím, že by závěry v tuto chvíli byly příliš důležité. Důležité je, že se lídři vůbec budou opět bavit. Připojí se k nim i Volodymyr Zelenskyj v kontextu toho, že se situace na Ukrajině dramaticky zhoršila v důsledku ruských útoků na energetickou infrastrukturu.

To důležité, co se na summitu stane, se stane spíše na okraji právě v souvislosti s jednáním o dodávkách protiraketového systému Patriot, kde důležitou roli sehrálo Německo, které nakonec souhlasilo, že je poskytne.

Dá se očekávat nějaký posun ohledně české iniciativy na dodávku munice?

Určitě se o tom bude debatovat. Premiér Fiala oznámil, že na Ukrajinu je možné v nejbližších týdnech dodat 500 000 dělostřeleckých granátů, plus další milion v dalším období. O to Ukrajině šlo nejvíce, po tom volala dlouhé měsíce. Ostatně právě to zdrželo loni ukrajinskou protiofenzivu. Ale druhá věc jsou i útočné letecké kapacity, na kterých se bohužel členské státy neshodnou, protože systém Patriot je důležitý na ochranu ukrajinských měst a ukrajinské infrastruktury, ale ani o centimetr neposune Rusy zpět do země, ze které útočí. Tady jde hlavně o raketový systém Taurus, kde opět hraje klíčovou úlohu Německo a výrazné váhání.

Čtěte také

Bohužel se třetí rok války vedou stále stejné diskuse, zda tuto pomoc poskytovat. Protiargument je ale celkem jasný. Jde sice o útočné zbraně, ale Ukrajina útočí na svém území. Přestože útočí, je to stále sebeobrana, a je-li v našem zájmu válku ukončit tak, aby skončila co nejdříve a Ukrajina z ní vzešla vítězně, pak musí mít možnost Rusy za svého území dostat, čili musí mít schopnost útočit.

Očekáváte, že by se lídři států EU mohli vrátit také k využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě? Už v březnu Evropská komise navrhla, aby 90 % výnosů z aktiv bylo použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Některé státy s tím nesouhlasily. Blíží se nějaký kompromis?

Tady v zásadě panuje politická shoda. Jde totiž o relativně snadnou cestu, jak se dostat k dalším penězům v situaci, kdy ochota přispívat klesá. Je tu možnost sáhnout na peníze, které de facto nebudou bolet nikoho, žádný z členských států. Spíše ale jde o to, jak to zajistit technicky, protože zmrazených ruských aktiv je obrovské množství, ale to neznamená, že je technicky možné na ně v mnoha případech sáhnout.

Jaká jsou nejzásadnější doporučení, aby EU byla v příštích letech konkurenceschopná? A jaké šance má Ursula von der Leyenová, aby dál pokračovala v čele Evropské komise? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.

autoři: Tomáš Pancíř , opa

Související