„Stádo“ mechů udivuje vědce. Tajemství jejich pohybu po ledovci nerozluštili

Na povrchu ledovců se vzácně vyskytují měkké mechové bochánky obrostlé ze všech stran. Vzhledem připomínají druh vlasovité zelené řasy „řasokoule“, která se nachází v některých jezerech na severní polokouli.

Putující mechy můžete najít také v Norsku.|foto:Tyler J. Kohler

Jde o kolonie různých mechových druhů, které obrostly třeba nějaký kamínek. Nejsou k ničemu připevněné, na ledu jen tak leží. Poprvé o nich v roce 1951 psal časopis The Journal of Glaciology. Při jejich popisu jim islandský meteorolog Jón Eyþórsson dal přezdívku „ledovcové myši“. Svým vzhledem jednak malé savce připomínají, ale jednak také proto, že v průběhu času mění místo.

Trojice amerických vědců chtěla důvod tohoto pohybu objasnit. Skupinu 30 mechových koulí na ledovci Root na Aljašce okroužkovali podobně jako ptáky a sledovali je v průběhu řady měsíců. Využili při tom i geodetické postupy a akcelerometry.

Mechy utekly vědě

„Celá kolonie mechových koulí se posunuje jako skupina stejnou rychlostí i stejným směrem,“ řekl jeden z autorů studie, glaciolog Timothy Bartholomaus z University of Idaho v rozhovoru pro americký rozhlas NPR. Vědci přišli na to, že tyto mechy takto pospolu denně v průměru urazí dva a půl centimetru.

Rychlost i směr pohybu skupin mechů se mohou v průběhu týdnů měnit.

Timothy Bartholomaus

Vědci prověřovali, zda pohyb mechů nezpůsobuje sklon povrchu, sluneční záření dopadající na ledovec nebo vítr. Ani jedno z toho ale důvodem koordinovaného pohybu mechů není.

„Tyto mechy jsou poměrně vzácné, já jsem je potkal v Norsku nebo na Špicberkách,“ říká český biolog Marek Stibal z Přírodovědecké fakulty UK. „Skutečně naživo jsou velmi roztomilé, člověk má úplně strach na ně šlápnout, aby nevykvikly. Ve skutečnosti se jedná o malé ekosystémy a mechy zde tvoří jenom strukturní základ. Útvary samozřejmě obsahují i jiné bezobratlé organismy, jako jsou chvostoskoci, želvušky. A samozřejmě v nich najdete i spoustu mikroorganismů.“

Čtěte také

Našel se „mrazuvzdorný” motýl z Aljašky

Podle Stibala američtí vědci prozkoumali všechny možné faktory, které by jako důvod pohybu mechů mohly připadat v úvahu. „Dosud nestudovali pouze strukturu ledu, na kterém leží, a orientaci jeho krystalů. Jenže pokud by skutečně byly tím důvodem, šlo by pravděpodobně o pohyb jedním směrem, ale směr se mění,“ uzavírá Stibal.

Společný pohyb mechů po ledovcích tedy zatím patří k záhadám, na které věda neumí odpovědět.