Rok 1988: Dvacet let poté. „Rušivé akce v Praze“ k výročí srpnové invaze
„Rušivé akce v Praze“ – pod tímto titulkem psalo Rudé právo 22. srpna 1988 o demonstraci tisícovek obyvatel Československa, kteří si v neděli 21. srpna 1988 připomněli v centru Prahy dvacet let od začátku okupace Československa vojsky pěti států Varšavské smlouvy.
Sílící projevy otevřeného nesouhlasu přitom oslabovaly komunistický režim v Československu už od jara 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů.
Sérii protirežimních demonstrací odstartovala tehdy bratislavská „svíčková“ demonstrace a 21. srpna 1988 se v den 20. výročí okupace na Václavském náměstí v Praze sešlo na 10 tisíc lidí. Rudé právo o den později psalo o „rušivých akcích skupin osob“, kterým ve „výtržnostech“ zabránil „rozvážný a rozhodný přístup příslušníků Sboru národní bezpečnosti.“
I slovo má moc
Přestože podle citované zprávy bylo výtržnostem zabráněno, z výtržnictví byla obviněna tehdy 25letá právnička Hana Marvanová. „Největší dojem na mne neudělala samotná demonstrace a počet lidí, ale to, že se nahlas mluvilo a že lidé diskutovali. Přitom se mluvilo o věcech, o nichž jsem si myslela, že většinu lidí už nezajímají. Pro mne bylo největším zážitkem pozorovat, jakou moc má otevřené a nahlas pronesené slovo,“ řekla v zářijovém vydání Lidových novin v roce 1988 Hana Marvanová.
Z Václavského náměstí se část demonstrantů vydala k Národnímu divadlu a další část na Staroměstské náměstí; obě skupiny Veřejná bezpečnost rozehnala. Členové Jazzové sekce monitorovali provoz policejních vysílaček a záznam komunikace příslušníků Veřejné bezpečnosti později zveřejnili.
Zřejmě právě pod dojmem velké účasti 21. srpna se opoziční skupiny (mimo jiné Charta 77, České děti či Demokratická iniciativa) rozhodly využít dalšího blížícího se výročí k zorganizování velké otevřené akce – tím bylo 70. výročí vzniku republiky 28. října 1988.
21. srpen 1988 v dokudramatu s názvem Dvacet let poté nám připomněl scenárista a režisér Luboš Koníř. Účinkovali Josef Kundera a Zdeněk Stejskal.
Jedno z největších opozičních vystoupení proti totalitnímu režimu připomíná v rozhovoru s Pavlem Hlavatým badatel Radek Schovánek.
Související
-
Pražské jaro, invaze a Američané v roce 1968. Na otočení kormidla nebyl čas
Pozice Spojených států tváří v tvář československému vývoji v roce 1968 byla do značné míry podobna té v roce 1948, možná byla ještě slabší.
-
Lída Rakušanová: Národní vyprávěnka o pražském jaru
Invaze vojsk Varšavské smlouvy před 50 lety je podle Centra pro výzkum veřejného mínění pro 76 procent Čechů a 61 procent Slováků to nejhorší, co se ve 20. století stalo.
-
Jak to bylo doopravdy: Mělo pražské jaro šanci na úspěch?
Pražské jaro, období spojené s mnoha nadějemi, skončilo po několika měsících. Přesto je obdobím, ke kterému se vracíme a připomínáme si to pozitivní. Mělo šanci na úspěch?
Starší díly
Nejnovější díly
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
