Pitralon: Voda po holení, která udávala tón nejenom v socialistickém Československu
Likvidovat vousy na své tváři se snažili muži od pradávna. Dnes jim holení usnadňují dokonalé holicí strojky, gely a balzámy. Synonymem vody po holení se u nás v časech minulých stalo slovo pitralon.
Pitralon používali už naši tátové, dědové i pradědové. První zmínku o něm najdeme ve firmě Schicht. Největší zásluhu na rozvoji podniku měl Johann Schicht – syn mydláře a průmyslníka Georga Schichta z Rynoltic u Liberce. Právě toho si tatík mezi všemi syny vybral za svého nástupce.
Johann se rozhodl kvůli dopravní dostupnosti, kterou skýtala labská vodní cesta a železnice, přesunout sídlo firmy do Střekova u Ústí nad Labem. Právě tady otevřel první moderní továrnu na mýdla. V roce 1891 získal ochrannou známku na jedinečné mýdlo – Schichtovo jádrové mýdlo s jelenem. „Šichťák“ se brzy stal pojmem.
Za zásluhy císařským radou
V roce 1906 byl Johann Schicht, který patřil ve své době vedle Bati nebo Škody k nejznámějším průmyslníkům, za zásluhy o průmyslový rozvoj monarchie jmenován císařským radou. Po jeho smrti rok nato převzal žezlo jeho syn Heinrich a úspěšně vedl podnik skoro o dvou tisícovkách zaměstnanců.
První světová válka, která zanedlouho udeřila, pochopitelně zbrzdila expanzi českého drogistického zboží do celé Evropy. Situaci po ní komplikoval konec monarchie a s ním spojený rozpad evropských trhů. Společnost přišla o tři čtvrtiny odbytových možností.
Ale i z této šlamastyky našel Schicht cestu ven. A tak začaly v rámci Schichtových závodů fungovat menší firmy. Počátkem dvacátých let se na trhu poprvé objevila také značka Pitralon.
Hit socialistické kosmetiky
Pitralon, nejznámější voda po holení v předlistopadovém Československu, k nám přišla z Německa. Jejím původcem je německá společnost, kterou založil německý podnikatel a filantrop Karl Lingner.
Tento pozoruhodný muž, jehož jméno u nás zůstalo pozapomenuto, se zabýval především hygienou a dezinfekcí. Směle může být označen za průkopníka moderního populárního vzdělávání v oboru hygieny. Lingner začal na sklonku 19. století v Drážďanech vyrábět ústní vodu Odol, která dala název jeho firmě.
Následovaly další výrobky určené k ústní hygieně a mimo jiné také tonika Pitralon a šampony Pixavon. A právě Pitralon začaly na počátku 20. století vyrábět Schichtovy závody. Ochranná známka se používala pro voňavky, mýdla, prací prostředky, krmiva i dietní přípravky. První voda po holení Pitralon však vznikla až v roce 1951, to už ale byly Schichtovy závody znárodněny a začleněny do Severočeských tukových závodů.
Kdy byla u nás značka Pitralon registrována? Jak firma fungovala po druhé světové válce a po revolučním roce 1989? Jak je to s Pitralonem dnes?
Související
-
Setuza: Podnik postavený na legendární kostce mýdla s jelenem
Společnost zabývající se hlavně zpracováním olejnin vyrostla na základech, které položil Johann Schicht. Tomu věhlas přinesla bílá kostka mýdla s jelenem – „šichťák“.
-
Remington: Hračky pro muže i ženy, které změnily svět
Málokterá značka se pyšní tak širokým záběrem výrobků. Zbraně, šicí a psací stroje, holicí strojky, kulmy i žehličky na vlasy. To vše je dědictví newyorského kováře.
-
Gillette: Vychytávka bystrého obchodního cestujícího, která změnila svět holení
Od nepaměti svádějí muži se svými vousy nekonečný boj. Průměrný muž prý stráví holením za život 3000 hodin. Ale své vědí i ženy. Naštěstí odírání pemzou nahradila žiletka.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
