Ozvěny dne 5. 7. 2001

Rozhodnutí odvolacího soudu ve prospěch Budvaru

Americká pivovarnická společnost Anheuser Busch nesmí v Německu používat při prodeji piva značku Budweiser. Ta nadále patří tradičnímu českému výrobci Budvar. Rozhodl o tom odvolací soud v Mnichově, který tak potvrdil loňský rozsudek z nižšího soudního stupně. Americká firma se ještě může obrátit se stížností na německý Nejvyšší soud. Generální ředitel budějovického Budvaru Jiří Boček rozhodnutí odvolacího soudu vítá.

Jiří Boček, generální ředitel budějovického Budvaru: Rozhodnutí odvolacího soudu je pro nás velice příznivé, protože německý trh je klíčovým trhem. A v každém případě je to také vynikající právní precedens. Je to taky důkaz toho, že v těch sporech si vedeme úspěšně, že je naše strategie správná.

Českobudějovický pivovar má zaregistrováno na 380 ochranných známek ve více než 100 zemích světa. S americkým konkurentem nyní vede 40 soudních sporů a dalších více než 40 správních řízení před patentovými úřady. Anheuser Busch tvrdí, že si zaregistroval známku Budweiser už v roce 1878. Téměř 20 let předtím, než byl vůbec založen v Budějovicích přímý předchůdce Budvaru. Američané prodávají pivo pod značkou Budweiser ve více než 80 zemích světa a v Evropě ve 14 zemích. Vedení společnosti Anheuser Busch zatím stanovisko k nejvyššímu soudnímu rozhodnutí nevydalo.

Svátek slovanských věrozvěstů

Po celé zemi si dnes věřící připomněli příchod slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje v roce 863. Přesto, že nás od tohoto data dělí už téměř 1200 let, je jejich odkaz stále aktuální. Domnívá se to prezident České katolické charity páter Miloslav Fiala.

Miloslav Fiala, prezident České katolické charity: Pro ně bylo to cizí prostředí, které je ze začátku jaksi oficiálně přijalo, ale oni naráželi na spoustu potíží. A Cyril na to doplatil nejenom svým zdravím, ale nakonec umírá v Římě. Metoděj se vrací a pokračuje dál v té službě. A dostává se do střetu zájmů. Čili to, co bych doporučoval i nám, abychom po jejich příkladu, jejich vzoru dokázali takhle sloužit bez ohledu na osobní prospěch nebo na újmu, která nám z toho může vzniknout.

Jaký mají lidé vztah k tomuto svátku a co jim jména Cyril a Metoděj říkají, jsme zjišťovali v ulicích Plzně.

Posluchač: Co mi to říká? No, že se to nikdy tak nějak dřív neslavilo, jako teď.

Posluchač: Já pracuju nepřetržitě a pro mě to jako není nic.

Posluchač: Přišli ze Soluně v roce 863, když je pozval, myslím, že Rastislav II. z Moravy, aby přinesli nový jazyk a nové písmo. Oni chtěli, aby ten českej jazyk se víc prosadil.

Posluchač: To už jsem všechno zapomněl, co jsme se učili.

Posluchač: Křesťanství sem přinesli, písmo a učení nějaký.

Nejvýznamnější součástí cyrilometodějských oslav je tradičně pouť na Velehrad u Uherského Hradiště. Tam se letos sešlo kolem 30 tisíc lidí. Dění na Velehradě sledovala také Alžběta Kobzová z Českého rozhlasu Brno.

Už od šesté hodiny ranní se ve velehradské bazilice konaly mše u příležitosti slavnosti svatých Cyrila a Metoděje. Ta hlavní ale začala v půl jedenácté. Celebroval ji olomoucký arcibiskup, monsignore Jan Graubner, který se přiznal, že na Velehradě prožívá setkání s Bohem.

Jan Graubner, olomoucký arcibiskup: Pro mě to znamená vždycky sáhnout si ke kořenům, přijít k prameni, napít se z dobré studny, protože tady cítíme kořeny naší víry, naší kultury. A tady taky chodím tak nějak prožít upřímné setkání s Bohem.

A co byste dnes vzkázal lidem věřícím i těm bez vyznání?

Jan Graubner, olomoucký arcibiskup: Co vzkázat? Ať ze své víry žijí tak, aby byli šťastni a vyzařovali druhým. Nemá smysl naříkat na to, že je někde tma, když mám světlo skryté v sobě. Tak ho trošku vytáhnout, neschovávat a posvítit.

Starosta Velehradu Stanislav Gregůrek si letošní cyrilometodějské slavnosti pochvaloval.

Stanislav Gregůrek, starosta Velehradu: Je krásné počasí, z čehož mám velkou radost. No, a myslím, že se nám podařilo zajistit i dopravu sem, parkování. Mám takový dojem, že poprvé po těch letech máme to zvládnuté na 100 %.

Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech

Karlovy Vary ode dneška opět začínají žít filmem. Za pár minut začne slavnostní zahájení už 36. ročníku MFF. Letos bude trvat 10 dní a během nich přijede do západočeských lázní několik desítek tisíc lidí. Řada z nich se na filmový festival vrací už po několikáté. Čeká je maratón stovek projekcí 260 filmových titulů ze 42 zemí. V hlavní soutěži bude uvedeno 17 snímků. Domácí kinematografii bude reprezentovat film Anděl Exit Vladimíra Michálka. Účast na prestižní přehlídce přislíbili například Michael Caine, Ben Kingsley, Julian Sands nebo Colin Firth známý z Formanova Valmonta. Jednou z prvních hvězd, kterou Karlovy Vary přivítaly, je americká herečka Nastassja Kinski. Ta večer představí film maďarské režisérky Évy Gardosové Americká rapsodie. Radiožurnálu po příjezdu řekla, že se jí Karlovy Vary líbí.

Nastassja Kinski, herečka: Je to fantastické tady být. Jsem ohromně poctěna, že tu mohu být spolu se svými dětmi Sonjou a Kenyou. A ještě jednou musím zdůraznit, že jsme moc šťastná, že tu jsem. Doufám, že přijedou všichni herci z mého filmu. Malá holčička Kelly a všichni báječní lidé z Maďarska.

Karlovarský filmový festival zahájí jeho prezident Jiří Bartoška, který si dojede v kočáru k Thermalu pro symbolický klíč od města. Kočárový průvod vyjede od Grand Hotelu Pupp, kde je i reportérka Českého rozhlasu 1 Lenka Šumová.

Před vchodem do hotelu Pupp už postává dav zvědavých filmových fanoušků. Všichni čekáme na start tradiční kočárové jízdy, která vyrazí každým okamžikem. Hotel Pupp býval kdysi festivalovým centrem a dnes tu bydlí všechny festivalové celebrity. Teď třeba herečka Nastassja Kinski, o které už jsme mluvili, která přijela dnes a uvede svůj film Americká rapsodie. Pravě tady u hotelu Pupp začne tedy samotné zahájení filmového festivalu. Koňská spřežení zamíří k hotelu Thermal. Dovezou tam i ředitele karlovarského festivalu Jiřího Bartošku, který na dobu konání filmového festivalu dostane klíč od města. U hotelu Thermal je Pavla Kvapilová.

Atmosféra tady u Thermalu připomíná tak trochu dusno před bouřkou. Červený koberec už je natažený. Za chvíli po něm vystoupají právě Nastassja Kinski a Jiří Bartoška. Obyčejné smrtelníky od světa celebrit dělí plůtky. Za nimi se mačkají už teď stovky filmových fanoušků. Ti ostatně obléhají Thermal už od rána. Ti, kdo přišli příliš pozdě některé filmy asi neuvidí. Kočárovou jízdou a promítáním Americké rapsodie to tady všechno nekončí. Start festivalu doprovodí také například hra ohně a hudby. Ohňostroj za doprovodu Vangelise. Na to všechno dohlížejí posílené policejní hlídky. Po trase kočárové jízdy je rozmístěno asi 30 strážníků. Tolik pro Ozvěny dne z Karlových Varů.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál připravuje po dobu konání filmového festivalu zvláštní vysílání přímo z hotelu Thermal.

Karadžič a Mladič by se mohli ocitnout před soudem

Radovan Karadžič a Ratko Mladič, dvě významné postavy balkánské scény 90. let by se mohly ocitnout před mezinárodním tribunálem v Haagu. Jejich vydání dnes během historické návštěvy Haagu připustil premiér bosenské Republiky srbské Mladen Ivanič. Dále bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Milan Fridrich.

Bosensko-srbský premiér Ivanič řekl, že pokud Parlament této republiky přijme zákon o spolupráci s mezinárodním soudem, vydání Karadžiče a Mladiče do Haagu nebude nic stát v cestě. Tento zákon by měl Parlament bosenských Srbů přijmout do konce července. Karadžič a Mladič patří mezi nejhledanější osoby války v Bosně. Oba čelí obžalobě z genocidy, za což je čeká doživotní trest. V Haagu však prosakují zprávy, že hlavní žalobkyně soudu Carla Del Ponteová hodlá oběma nabídnout lepší podmínku pokud budou spolupracovat na procesu se Slobodanem Miloševičem. Karadžič a Mladič byli hlavními postavami srbských vojenských akcí v Bosně. Zbraně a peníze jim však poskytoval Miloševič. Oba bosenští Srbové tak dokonale znají zákulisí bosenské války a mohli by dokázat osobní zodpovědnost Miloševiče za některé tamní zločiny.

Odvolací soud haagského mezinárodního tribunálu dnes potvrdil trest 40 let vězení pro Srba Gorana Jelisiče. Bývalý 33letý zemědělský dělník Jelisič byl uznán vinným ze spáchání nejméně 20 vražd v táboře Luka u severobosenského města Brčko.

Zadržení válečných zločinců v Chorvatsku

Deset lidí různých národností podezřelých z válečných zločinů zatkla chorvatská policie. Podrobnosti má náš zpravodaj v oblasti Jan Bumba.

Podle dostupných informací jsou všichni zadržení ve věznici v Osjeku na východě Chorvatska. Agentura INA uvedla, že jde o Srby a Chorvaty. Jiné zdroje však tuto informaci nepotvrdily. Prokurátor je viní z toho, že se v roce 1991 aktivně účastnili na genocidě a deportaci Chorvatů z obce Batuna, která leží u hranic se Srbskem. Všech 10 zatčených je na seznamu podezřelých, který byl zveřejněn v roce 1996. Je na něm celkem 26 osob různých národností.

V Makedonii bylo vyhlášeno příměří

V Makedonii bylo dopoledne vyhlášeno příměří. Dohodu podepsala se zástupci aliance makedonská vláda i etničtí Albánci. Podle prezidenta Borise Trajkovského budou nyní následovat rozhovory o změnách v Ústavě, které žádá albánská menšina. Při nich se bude vycházet z principu jednotného státu.

Testy ústní aplikace inzulínu

Izraelští lékaři provedli úspěšné testy ústní aplikace inzulínu. Dosud je inzulín aplikován injekcí do svalu. Podle nemocnice dostalo pilulku 12 zdravých dobrovolníků. Inzulín se v jejich krevním systému a játrech objevil po 30 minutách. Vědci se nyní chystají začít s experimentálním podáváním léku dospělým diabetikům. Datum začátku této zkoušky zatím nebylo zveřejněno. Orální podávání této látky by znamenalo významné zlepšení kvality života 135 milionů diabetiků na celém světě.

Havárie letadla v Rusku

V Rusku je dnes den smutku za 145 obětí katastrofy dopravního letadla. TU-154 se v úterý zřítilo z dosud neznámých příčin u sibiřského města Irkutsk. Havárii letadla nikdo nepřežil. Pokračuje náš moskevský spolupracovník, zpravodaj Slovenské televize Igor Pokojný.

Po všech ruských městech jsou spuštěné zástavy. Oficiální akce se začínají minutou ticha a všechny zábavné programy ruských televizních a rozhlasových společností jsou zrušené. V Jekatěrinburgu, odkud odletělo letadlo, dnes v poledne všechny závody spustily sirény. Emotivně nejhorší situace je v Irkutsku, kam už přišlo na 200 pozůstalých. Márnice, kde jsou části těl 145 obětí katastrofy, se nachází v centru města a všichni obyvatelé vidí s jakými zhroženými tvářemi vycházejí pozůstalí z márnice. Dosud identifikovali 31 těl. A podle šéfa státní vyšetřovací komise a podpředsedy vlády Ilji Klebanova, identifikace bude pokračovat i v noci. Experti prozkoumali záznamy dvou černých skříněk. A podle Klebanova letadlo až do momentu havárie bylo v dobrém technickém stavu. Všechny motory pracovaly. Vyloučena je i verze o výbuchu na palubě letadla. O chybě pilotů zatím vyšetřovatelé nemluví.

Smrt manželky bývalého kancléře Helmuta Kohla

Manželka bývalého spolkového kancléře Helmuta Kohla Hannelore dnes zemřela. Tato zpráva vyvolala v Německu vlnu zármutku. Bližší informace má náš spolupracovník, zpravodaj Slovenského rozhlasu v Berlíně Ján Šmihula.

Čtyřicet jedna let stála tichá jemná žena ve stínu velkého muže. Z toho 16 let kdy byl spolkovým kancléřem. O to rozhodněji a neúnavně se angažovala v úsilí pomoci obětem různých nehod. V roce 1983 zřídila středisko pro oběti s poruchami centrálního nervového systému. Postupně však musela tuto práci zanechat, protože před sedmi lety začala trpět na zákeřnou chorobu, alergii na ostré světlo a slunce. Dnes svoji životní pouť ukončila 68letá Hannelore Kohlová sebevraždou. Na základě výpovědi přátel rodiny, mrtvou Hannelore Kohlovou našla ráno manželka řidiče exkancléře, která pomáhala v jejich domácnosti a měla též vlastní klíče od rodinného domu Kohlových.

Kvalita vody v přírodních koupalištích

Kvalita vody v přírodních koupalištích stále klesá. Největším rizikem pro lidi jsou zejména kolonie sinic, které se množí při slunečném počasí. Podle ředitelky středočeské hygieniky Zdeňky Krahulcové se dá výskyt těchto bakterií, vyvolávajících alergické reakce, očekávat i o letošních prázdninách.

Zdeňka Krahulcová, ředitelka středočeské hygieniky: Dají se předpokládat v případě, že počasí tomu bude příznivé. To je každým rokem stejné. Závisí to na počasí a jaké budou teploty venkovní.

Voda v Brněnské přehradě není příliš vhodná ke koupání. Hygienický rozbor potvrdil zvýšení výskyt sinic. Pokračuje Blanka Číhalová, Český rozhlas Brno.

Hygienici varují, kvalita vody se zhoršuje. Městská hygienická stanice v Brně provedla rozbor vzorků vody ještě z dalších dvou míst. Výsledky shrnula mluvčí Ivana Havlénová.

Ivana Havlénová, mluvčí Městské hygienické stanice v Brně: Prokazují vysoký počet sinic a vodního květu.

Zda lidé do vody vlezou či nikoliv, záleží tedy pouze na nich.

Ivana Havlénová, mluvčí Městské hygienické stanice v Brně: Především je to nebezpečné pro malé děti, oslabené osoby, osoby s oslabeným imunitním systémem. Popřípadě s nějakými kožními poraněními, nebo kožními onemocněními.

Podle mluvčího společnosti Povodí Moravy Antonína Tůmy ale není voda v přehradě nebezpečná.

Antonín Tůma, mluvčí společnosti Povodí Moravy: Samotný vodní květ není nebezpečný, ani závadný pro koupající. Nebezpečný jsou pouze toxiny některých druhů sinic, které můžou být ve vodním obsaženy.

Chodíte se koupat na Brněnskou přehradu?

Posluchač: No, nemohla jsem. Zjistila jsem, že je zelená, tak jsem se vrátila.

Posluchač: My bychom se nešli koupat, protože je tam hodně špinavá voda.

Posluchač: Samozřejmě, rád se chodím koupat.

Co říkáte na to, že ta voda je tam zelená, plná sinic?

Posluchač: No, je to špatný, ale určitě to krásný prostředí kolem přehrady stojí za to.

Zhoršená kvalita vody je také na ostatních místech v okolí Brna. Hygienici na to upozorňují přímo na plážích prostřednictvím letáků.

Nový znak Jihomoravského kraje

V Jihomoravském kraji mají problémy s novým znakem regionu. Skupina historiků totiž proti němu sepsala petici. Podle nich dvouhlavá orlice v pravém horním poli připomíná protektorátní znak města Brna. Tamní zastupitelé zatím nevědí, jak na trest odpoví. Část z nich je na dovolené, jiní se vyjádření prozatím vyhýbají s tím, že nemají dost informací. Více od redaktora Českého rozhlasu Brno Vladana Dokoupila.

Petice znaku vytýká chyby a žádá politiky, aby přijali nový. Mluvčí Jihomoravského kraje Petr Koutný sdělil: "Petici jsme přijali a zkoumáme ji. Až se sejde krajská rada, rozhodne o vyřízení."

Petr Koutný, mluvčí Jihomoravského kraje: Posléze bude předložena i zastupitelům. V této chvíli je ze zákona zřejmé, že musí býti na tuto petici reagováno do 30 dnů od doručení.

Zastupitelé zasedají až v polovině září. Špičkový odborník, profesor historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jaroslav Mezník jim po vyjmenování řady výtek k novému znaku nepřímo vzkázal.

Jaroslav Mezník, profesor Masarykovy univerzity v Brně: Pokládám jednání rady a také většiny zastupitelstva za nepřijatelné a odsouzeníhodné.

Pomoc pro lidi v tíživých životních situacích

Městské centrum sociálních služeb a prevence v Praze i v době prázdnin nabízí pomoc lidem, kteří se ocitnou v tíživých životních situacích. Nejen Pražané, ale i občané z jiných obcí tak využívají především právního poradenství, které je zdarma. Jak ale Českému rozhlasu řekl ředitel tohoto městského centra Miroslav Loučka, zájem je i o další služby.

Miroslav Loučka, ředitel: Nabízíme široké spektrum služeb. Od krizového azylového ubytování po akutní krizové centrum. Do naší působnosti patří manželské poradny, informační centrum sociální pomoci. Poskytujeme právní poradenství a zabezpečujeme také terénní sociální práci. Právní poradenství poskytujeme bezplatně. Jsme schopni zastupovat klienty, kteří si nemohou dovolit zaplatit právníka. A zejména o to právní poradenství je velký zájem.

Akce Rock for People v Českém Brodě

V Českém Brodě začíná sedmý ročník akce s názvem Rock for People. Ve třech dnech se na něm představí 100 hudebních skupin na dvou velkých pódiích. Kdo v Českém Brodě vystoupí, to Radiožurnálu řekl hlavní pořadatel Michael Toms.

Michael Toms: Například Mike Patton známý z Faith No More s jeho novou kapelou Fantomas. Pak například New Modul Army, Apocalyptica, Tanzwood a mnoho dalších zahraničních hvězd. Z českých bych vyjmenoval například Annu K., Mňágu a Žďorp, J. A. R., Žlutýho psa, Tři sestry, Divokýho Billa a mnoho dalších. Jak jsem říkal, sto kapel ve třech dnech.

Přepsal: Česká informační agentura