Ohlédnutí za novými listopadovými "Hosty do domu"
Novinář a publicista Jiří Moc, handicapovaná sportovkyně Jana Fesslová, generální ředitel Českých center Michael Pospíšil, ředitelka Společnosti pro ranou péči Tereza Hradílková a fotografové Petra Doležalová a Libor Špaček. Více se dozvíte uvnitř článku (audio záznamy pořadů najdete: ZDE).
To byly osobnosti, které přijaly naše pozvání na skoro hodinové přátelské posezení ve studiu Českého rozhlasu 2 - Praha. Pojďme si je v krátkosti připomenout.
V pondělí jsme se ohlédli za českými televizními seriály, které v 60. letech minulého století vstoupily, i když zprvu nesměle, na naše obrazovky. A vzápětí spustily jejich lavinu. Zasvěceným průvodcem nám byl televizní novinář a publicista Jiří Moc, který je autorem publikace "Lexikon českých televizních seriálů". Na pultech se tato kniha objeví až koncem roku, ale my s Vladimírem Krocem jsme se s ní mohli seznámit už nyní. Obsahuje informace o 235 českých seriálech, které u nás kdy byly natočeny. Prvním českým televizním seriálem byla, podle jeho slov, "Rodina Bláhova" z r. 1959. I když to ještě nebyl seriál v dnešním slova smyslu. Velmi opatrně by se prý dal nazvat "sitcomem". Televize tenkrát odvysílala 1. díl a čekalo se na reakce diváků. Byly pozitivní, a tak se po 6 měsících vysílala další část. Celkem se o "rodině Bláhů" natočilo 9 dílů, z nichž se v archivech zachovaly, bohužel, pouze dva. Na scénáři tenkrát spolupracoval také J. Dietl, který teprve získával první "ostruhy". Populární seriál "Tři chlapi v chalupě" však už napsal prakticky sám. Po něm 22 dalších, z nichž největší popularity dosáhla "Nemocnice na kraji města". Příběh byl inspirován reálnou postavou a hlavní roli doktora Sovy měl hrát Karel Höger. Ten ale po začátku natáčení zemřel a náhrada se našla ve slovenském herci Ladislavu Chudíkovi, kterému se ale tehdy do projektu vůbec nechtělo. Díky vynikajícímu scénáři, dobrým hercům a skvělé režii stala "Nemocnice" nejúspěšnějším seriálem české historie.
Jana Fesslová je vozíčkářka, o které se rozhodně nedá říct, že by se svého handicapu zalekla. Bronzová diskařka z paralympiády v Pekingu v srpnu zdolala nejvyšší průsmyk světa Khardung La, ležící v indických Himalájích ve výšce 5 680 m nad mořem. V úterním rozhovoru se Zitou Senkovou se podělila o zážitky z této zajímavé expedice a je zřejmé, že se dobrodružných cest nebojí. Strach ale přesto má, a to o lidi, které má ráda a na kterých jí záleží. Jedním z cílu, který se jí v životě splnil, je krásný vztah s manželem, hasičem Josefem Fesslem. Sport, rodina a cestování jí prý vrátili chuť do života a pomáhají jí povznést se nad problémy a mít pozitivní přístup k životu na vozíku. Česká handicapovaná sportovkyně v současnosti studuje obor Aplikovaná tělesná výchova na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Také usilovně trénuje. V loňském roce získala titul mistra republiky v hodu diskem, titul mistra republiky v hodu oštěpem a v obou disciplínách vytvořila nový český rekord. Ten se jí podařilo vybojovat i ve vrhu koulí. Mimo tyto disciplíny má ráda házenou, florbal a plavání. Ráda cestuje a navštívila mj. Čínu, Indii a Kubu.
Středečním hostem ve studiu ČRo 2 - Praha byl generální ředitel Českých center Michael Pospíšil. Tato střediska mají v současné době 24 poboček v 21 zemích světa. Jejich posláním je, jak jsme se dozvěděli společně s Pavlem Kudrnou, prezentace ČR v zahraničí především v oblasti kultury, vzdělávání ekonomiky a turismu. Slouží zkrátka k šíření povědomí o naší zemi v zahraničí. M. Pospíšil se ke své profesi dostal náhodou. V mládí vystudoval režii na pražské FAMU. Pak se oženil do Francie, kde se i přes počáteční problémy věnoval dlouhá léta filmu. Tam se náhodou dozvěděl o konkursu na ředitele Českého centra v Paříži. Vyhrál ho, stejně jako po čase výběrové řízení na ředitele centra v Sofii. K Bulharsku má, jak řekl, vřelý vztah, protože tam má příbuzné (jeho dědeček se tam přestěhoval v roce 1913 s jeho, tehdy už narozeným otcem, protože se mu nelíbilo v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii). Podle slov M. Pospíšila mají Česká centra v zahraničí nezastupitelný význam. Největší zájem bývá o hudbu a výtvarné umění, protože nepotřebují překlad. Česká hudba má navíc v zahraničí vynikající pověst. Co by si přál? Aby se o nás ve světě vědělo čím dál tím víc.
Ve čtvrtek usedla do křesla pro hosta Tereza Hradílková, ředitelka Společnosti pro ranou péči. Jak vysvětlila Daniele Brůhové, jedná se o pomoc rodinám, kterým se narodilo dítě s postižením. Pomoc, hlavně ta psychologická, směřuje přednostně k rodičům, kteří se zpočátku musí vyrovnávat s faktem, že mají postižené dítě. Radu potřebují nejen pro svou nezkušenost jak o takové dítě pečovat, ale také proto, že procházejí těžkou životní zkouškou, spojenou s nadměrnou psychickou zátěží. Vyrovnávají se s reakcemi rodiny, přátel a širokého okolí. Společnost pro ně a jejich děti organizuje různé kurzy a kulturní akce. T. Hradílková pracuje v oboru 20 let a je členkou občanského sdružení Pražské matky. Jakou radu má pro ty, které postihl osud? Když je zle, pomůže rodina.
Fotografové, filmaři a potápěči Petra Doležalová a Libor Špaček navštívili Český rozhlas 2 - Praha v pátek. Seznámili nás se svým dlouhodobým projektem "Escape to Nature", jehož prvním cestovatelským dokumentem je film "Escape to Mauritius". Ten byl vyhlášen nejlepším dokumentárním cestopisem mezinárodního festivalu Tourfilm 2009. Je to poeticko-dobrodružný dokument, který představuje pohledy na jedno z nejkrásnějších míst naší planety. Jeho natáčení bylo technicky náročné, prozradila P. Doležalová, která se poprvé představila veřejnosti na multimediální výstavě "Doteky Severu" v pražské galerii Karolinum v lednu 2007. Pod stejným názvem vydala i knihu, v níž "okořenila" snímky vlastní poezií a příběhy z cest. Část její tvorby je věnována nejstaršímu evropskému národu, žijícímu za polárním kruhem v oblasti Finnmarku. Během 4 let se vydala na místa za polárním kruhem již více než desetkrát. Od té doby má za sebou několik úspěšných výstav.
Napište nám, jestli se vám naše celotýdenní vysílání líbilo. Určitě nás zajímají vaše názory ... můžete použít internetovou diskusi hned pod tímto článkem nebo náš e-mail: praha@rozhlas.cz.
Děkujeme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
