Musíme mít pevný střed těla. Při špatné technice nejvíc trpí záda, říká hráč bowlingu Jelínek

Hostem pondělního pořadu Na síti s Andreou Sestini Hlaváčkovou byl hráč bowlingu Lukáš Jelínek. Co pro něj znamená zisk historicky první světové medaile v juniorské kategorii do 21 let? Jakou část těla musí bowler nejvíc trénovat? Jaká zranění nejčastěji trápí profesionální hráče? Pouští se při závodech hudba? Jak si Česko stojí ve světové konkurenci? Poslechněte si celý rozhovor.

Přes které sporty ses dostal k bowlingu?

Jako malý jsem hrál hodně kolektivních sportů. Fotbal, hokej, florbal nebo basketbal. Nikdy jsem se tam necítil úplně nejlépe a asi mi to ani tolik nešlo. (smích) S rodinou jsme jednou, dvakrát měsíčně chodili hrát bowlingu, i proto, že jsme měli hernu pět minut od domova. Na bowlingu jsem se bavil a cítil nejlépe. Vyskočil na nás někde inzerát, že se to dá trénovat, protože my jsme to jinak brali jako hospodskou zábavu. Vůbec jsme netušili, že to funguje jako sport a že to má několik turnajů v České republice, v Evrop i ve světě.

Bydlím na Praze 10, takže jsem začal trénovat v Záběhlicích. Chytlo mě to a hraji až do dneška.

Nyní je ti 20 let a už máš ve své sbírce velké úspěchy. Kdy jsi se začal specializovat na bowling?

První můj větší úspěch byl na mistrovství světa v Chomutově v kategorii 13-15 let. Ve dvanácti letech jsem už hrál tuhle kategorii, kterou jsem zázračně vyhrál, nějak jsem to umlátil a od té doby i rodiče viděli, že to má budoucnost. Dozvěděl jsem se, že existuje Evropská bowlingová tour, profesionální tour v Americe a začal jsem se tomu daleko víc věnovat.

V kolika letech by měl v současném nastavení začít bowler, aby se mohl v budoucnosti sportu věnovat profesionálně?

Když začne dítě kolem šesti až devíti letech s bowlingem, tak to stačí. Už může začít trénovat základy techniky a tak, aby ho nic nebolelo.

Před pár týdny jsi přivezl ze Světového poháru juniorů cenný kov z Peru. Jak velký to je úspěch?

Velký. Oproti týmové soutěži to v turnaji jednotlivců jde jednoduše na moje bedra a to, že mi to v Peru tak vyšlo, mě hodně těší.

Jak často se s bowlingem dostaneš do tak atraktivních destinací jako je Peru?

Třeba jednou za půl roku nebo za rok. Pro mě je to docela často, protože jako malý jsem s rodiči cestoval jen do Řecka, což byla jediná zahraniční destinace. O bowlingu se nemluví jen v naší bublině, ale ví se o něm globálně, takže se nahrnou i nějací sponzoři, kteří dokážou velkou část nákladů na zahraniční cesty uhradit. Nedávno jsem byl v Americe, což byl skvělý zážitek.

Jaké země bowlingu dominují?

Ve světě Amerika a v Evropě Švédsko. I Finsko může konkurovat Americe v určitých fázích. 

Máš motivaci se dostat do Ameriky na tréninkový kemp posbírat nějaké zkušenosti?

Už jsem jednou hrál tu profesionální bowlingovou tour a chtěl bych si to určitě zahrát znova. Když jsem tam přijel, tak jsem dostal „nařezáno“, protože to jsou opravdu profíci. Mám plán, co nejvíc se vyhrát v Evropě, zajet na jeden, dva turnaje do Ameriky a případně se tam za pár let přestěhovat a hrát bowlingovou tour. To by mě posunulo nejvíc.

Jak hráč bowlingu trénuje?

Důležité je mít správného trenéra. Ono se to nezdá, ale bowling je dost komplexní sport.

Jaká část těla je pro bowlera nejdůležitejší?

Hlavně musíme mít pevný střed těla, aby u toho člověk nějak nepadal. Většinou se člověk u odhodu hodně předklání a je natočený na bok. Je to něco na způsob curlingu.

Jaké je nejčastější zranění u bowlingového hráče?

Hlavně záda, kolena a loket. Když má člověk špatnou techniku a neposiluje to, tak začnou záda bolet.

Bowler tedy tráví čas i v posilovně, běhá atd.?

Určitě plaveme, pak se snažíme držet kondičku běháním, protože, když člověk v daném turnaji postupuje dál a dál, tak je to několik her za sebou. Co se týče posilování, tak pokud hráč neposiluje, tak sice zahraje prvních pár her dobře, ale pak ten výkon odchází.

Je pro tebe bowling náročný z hlediska životosprávy?

Životospráva je velmi důležitá, ale zatím se na to nedává takový důraz. Když se hraje na evropské úrovni, kde se opravdu počítá každá kuželka, tak je klíčové mít dobrou energii na celý den.

Jak dlouho turnaje probíhají?

Většinou týden. Od pondělí do soboty se hrají kvalifikační rundy, poté se podle výsledků udělá pořadí a postupuje se podle pavouka v nedělním finále.

Čtěte také

Jakého věku dosahují hráči bowlingu?

Konkurenceschopní borci jsou ještě kolem padesátého nebo šedesátého roku věku. Umí se vyrovnat profíkům, kterým je dvacet až třicet let.

Potřebujete při závodech ticho nebo tam hraje hudba?

Při tréninku je puštěná hudba, aby se člověk zahřál, namotivoval, aby to nebylo úplně suché. Když se hraje turnaj, tak tam už hudba není. Atmosféra při závodech je fajn. Myslím si, že je to prostředí, kde si lidé úspěch přejí.

V jakých kategoriích můžeš závodit?

Evropské tour jsou čistě pro jednotlivce, ale když je nějaký evropský šampionát, tak tam jede šestičlenná výprava. Hraje šest jednotlivců, pak tři dvojice, dvě trojice a jeden pětičlenný tým. Díky tomu mám víc šancí na medaili.

Jaké používáš boty na bowling?

Boty, které kloužou. Máme speciální podrážku, protože kdyby klouzala moc, tak dokloužeme až do dráhy a tam se rozsekáme. Kdyby neklouzaly vůbec, tak se naopak zasekneme. Pohyb je dynamický. Každá herna má rozběhy trochu jiné. Když to klouže méně, tak si vezmu podrážku, která klouže víc. Mám pět různých podrážek, jak na špičky, tak na paty.

Jak úspěch v tvé dosavadní kariéře bys vyzdvihl?

Můj první evropský úspěch byl na šampionátu juniorů, kde jsem skončil třetí. Poprvé jsem si na té dráze pořádně zařval. Bylo to pro mě něco nového. Když jsem šel do posledního tahu, kdy jsem to potřeboval dostriekovat, abych tu medaili měl, tak jsem hodil první dva, že to tak nějak popadalo a u druhého už jsem si zařval, protože jsem věděl, že tu placku mám. Náš největší úspěch byla zlatá medaile na mistrovství světa v kadetech v Helsinborgu v červnu roku 2022, kdy jsme ve finále porazili Američany. Hrál jsem předposlední a poslední frame a pokud bych jednou hodil devět, tak jsme "až" stříbrní. Víc nervózní, než tehdy, jsem u bowlingu nebyl. Nakonec se to povedlo a bylo to pro mě neuvěřitelné.

Jak si Česko stojí ve světové konkurenci?

Lze to považovat jako evropská konkurence, protože ve světě se přidává jen Amerika a z východní strany Korea. I tyto země nás berou jako velkého soupeře. I trenér Švédska už nám říkal, že jsme na velkém levelu.

Jak často máte zápasy v Česku?

Turnaje se hrají dvakrát do týdne. Jednou za rok se hraje mistrovství republiky jednotlivců, dvojic, týmů a pětičlenných týmů. Letos to bude na Moravě.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport

Související