Meteor o největší antilopě, zápalkách a zombie pavoucích

Největší antilopa světa

Češi pomáhají v Senegalu zachraňovat antilopu Derbyho|foto:Kateřina Gašparová

Dosahuje 150 až 175 cm výšky v kohoutku a hmotnosti 300 až 1080 kg. Délka těla se pohybuje od 210 do asi 345 cm a délka ocasu mezi 50 až 90 cm. Jmenuje se Antilopa Derbyho, a její západní poddruh má velký problém. V Senegalském přírodním parku zbývají poslední stovky kusů.

Prof. Pavla Hejcmanová z České zemědělské univerzity antilopám pomáhá už 25 let. Podařilo se založit další chovy ve dvou senegalských oborách. Proč je těchto antilop tak málo? A proč se nejraději procházejí v největším horku?

Jak fungují zápalky?

Zápalka|foto:Fotobanka Pixabay

Vzít dva kameny, křesat s nimi o sebe, dokud nepřeskočí jiskra. Už před 30 000 roky to takhle lidé dělali. Naštěstí postupně kameny nahradila kapesní křesadla, ale i tak šlo někdy o zdlouhavou práci.

Všem se ulevilo, když přišly na svět roku 1826 první sirky! Ale byly příliš nebezpečné. Proč? A jak se je podařilo vylepšit? To popsal dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

První průmyslová škola

František Maixner: Jan Evangelista Purkyně|foto:ČTK

Školu dne 8. března 1857 slavnostně otevřel profesor pražské techniky a jednatel Průmyslové jednoty Karel Balling, její poslání formuloval její čestný ředitel, profesor pražské univerzity Jan Evangelista Purkyně, tehdy téměř sedmdesátiletý.

V úvodním projevu proneseném česky zdůraznil, že škola má působit jako zprostředkovatel vědeckého poznání pro průmyslovou výrobu. Nová nedělní a večerní škola s českým i německým vyučovacím jazykem sídlila v budově reálné školy v Panské ulici. Hned napoprvé se do ní přihlásilo 605 žáků. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.    

Jak vznikají zombie pavouci?

Zombie pavouk|foto:Shutterstock

David Attenborough. Nejslavnějšího britský popularizátor přírody, který už 75 let pracuje pro BBC. Dnes je mu 98 let a stále provází své diváky. Inspiroval řadu mladých lidí, aby se dali na vědeckou dráhu a ti se mu snaží odvděčit mimo jiné tím, že po něm pojmenovávají nové organismy.

Jmenují se po něm např. jestřábník, láčkovka, motýl okáč, vážka, nosatec a teď přibyl nový přírůstek. Jde o houbu, která umí proměnit pavouky na zombie. Představí nám ho biolog prof. Jaroslav Petr.

Dokážeme předejít srážce s planetkou?

Sonda Hera s doprovodnými CubeSaty Milani a Juventas u binární planetky Didymos |foto:ESA, CC0 1.0

Kosmická sonda Hera letí k planetce a jejímu měsíci. Cíl nebyl vybrán náhodně, měsíc totiž lidstvo záměrně zasáhlo projektilem. Tím byla před třemi lety malá kosmická sonda DART.

Náraz měl pozměnit dráhu měsíce a ukázat, zda by takto bylo možné zachránit Zemi před devastující srážkou s planetkou. Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně popsal, co bude sonda Hera na měsíci zjišťovat.

Proč si sovy nestaví hnízda?

Kalous ušatý|foto:Tomáš Čmuchálek

Jak vypadá čapí hnízdo nebo hnízdo vlaštovek, ví každý. Ale co hnízdo sovy? Víte, jak vypadá? Záleží nejen na druhu sovy, ale i na mnoha jiných živočiších. Sova si totiž hnízdo nestaví.

Píše o tom kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.