Lotyšsko opouští sen o malém Švýcarsku, tamní banky ve velkém praly špinavé peníze

Již měsíc poté instituce oznámila svou likvidaci, podotýká ruský list Novaja Gazeta.

Nikoho tehdy podle něj nepřekvapilo, že se přes ABLV perou špinavé peníze. Ani to, že do podobných machinací je zapletená řada dalších lotyšských bank. Překvapením byl ale rozsah sankcí a rychlost, s jakou byl finanční ústav přiveden k bankrotu.

Čtěte takéBritské banky praly roky špinavé peníze z Ruska. Zapletený je i Putinův bratranec, píše Guardian

Experti tehdy upozornili, že uzavření hrozí ještě devíti lotyšským bankám. A vláda začala horečně vymýšlet opatření, která by co nejdříve dokázala, že Lotyšsko není jen podnik na praní špinavých peněz z postsovětských zemí.

Dnes je v pohledu ruského deníku možné říct, že reformy přinesly své plody. Lotyšsku se podařilo citelně snížit počet cizinců využívajících místní banky, výrazně omezilo operace v dolarech a definitivně se rozloučilo se snem o tom, že se stane „malým Švýcarskem“.

Trvalý pobyt na prodej

K rázným opatřením Rigu od počátku krize aktivně nabádaly mezinárodní organizace, které se zabývají finančním dohledem. V létě 2018 zveřejnil výbor proti praní špinavých peněz Rady Evropy referát o situaci v Lotyšsku. Experti upozornili, že zeměpisná poloha země napomáhá místním bankám aktivně pracovat s klienty z postsovětských zemí, kde panuje vysoká úroveň kriminality. Riziko poté ještě zvyšuje velikost lotyšské šedé ekonomiky.

Odborníci z Rady Evropy by se měli v Lotyšsku znovu objevit letos v říjnu. Pokud opět dojdou k závěru, že je země riskantní z hlediska praní špinavých peněz, zanesou ji do takzvaného „šedého seznamu“, což by byla velká rána pro lotyšské bankovnictví a byznys obecně. Politici se přirozeně snaží takovému scénáři předejít a dělají proto vše, co je v jejich silách. Některá jejich opatření se přitom mohou zdát až absurdní.

Čtěte takéRazie v Deutsche Bank: policie prohledává šest poboček kvůli obvinění z praní špinavých peněz

Nová lotyšská vláda, která funguje od letošního ledna, tak například ze strategického plánu pro finanční sektor vyškrtla bod o rozvoji Lotyšska jako „regionálního centra finančních služeb“. Právě za takový hub byla země považovaná až do skandálu banky ABLV.

Finanční domy v minulosti lákaly zahraniční klienty především na výhodné úvěry. Krom toho v Lotyšsku do roku 2017 fungoval program udělování trvalého pobytu výměnou za investice. Cizinci, především ti z postsovětského prostoru, získávali povolení k pobytu výměnou za nákup nemovitostí, cenných papírů nebo investic do podnikání. To všechno přirozeně předpokládalo zřízení účtu u jedné z lotyšských bank.

Kolosální propad

Paralelně fungovaly zdaleka ne tak čisté způsoby, jak klienty nalákat. Místní investigativní novináři odhalili, že některé lotyšské banky mezi jinými službami nabízely „legalizaci prostředků“: pomáhaly registrovat neexistující firmy, přivíraly oči nad původem peněz a aktivně využívaly nastrčené firmy.

Čtěte takéKrok vpřed, píše Rada Evropy o českém boji proti praní peněz. Úřady by ale měly být aktivnější

Zatímco v roce 2015 patřilo cizincům přes polovinu vkladů v Lotyšsku, na začátku loňského roku už to bylo jen 40 % a po skandálu s ABLV jejich podíl prudce klesl na současných 19 %. Lotyšská státní komise pro regulaci financí a kapitálu přitom zdůrazňuje, že za poklesem je právě odmítnutí spolupráce s rizikovými klienty.

„Banky byly v souvislosti se zpřísněním zákona o praní špinavých peněz donucené přerušit spolupráci se všemi klienty, kteří spadali do kategorie ‚nastrčených firem‘,“ říká členka komise Ieva Uplejová. Posun směrem k domácí klientele a částečné omezení práce s cizinci je podle ní úspěch.

Na jednu stranu mají Lotyši skutečně důvod k hrdosti: s největší pravděpodobností se jim podaří opustit roli nejčastějšího aktéra velkých kauz s praním špinavých peněz v rámci postsovětského prostoru. Na druhou stranu úbytek zahraničních vkladů z 12 na 3 miliardy eur za poslední tři roky představuje kolosální úbytek prostředků.

A úřady budou muset časem přistoupit na to, že ne každý zahraniční klient je zlo, a ne všechny zahraniční peníze jsou špinavé, uzavírá svou analýzu ruský deník Novaja Gazeta.