Karl Marx jednu revoluci zažil a v další věřil. Na jeho kreativní práci s fakty se přišlo až po letech

27. červenec 2020

Výborný pozorovatel, nepříliš dobrý analytik a špatný vizionář. Tak dnes hodnotí kritici práci Karla Marxe (5. května 1818 – 14. března 1883). 

Čtěte také

Celých 40 let zkušeností s ideologií, která se Karlem Marxem zaštiťovala, mělo očekávatelný dopad: v 90. letech se na Marxe zapomnělo. Až v souvislosti s hospodářskou krizí po roce 2008 se opět začalo o jeho teoriích psát.

„Marxovo dílo je rozsáhlé a interpretací se nabízí mnoho,“ soudí historik Jan Adamec. Souhlasí, že způsob, jakým Marx zachytil realitu britského kapitalismu poloviny 19. století, je jedinečný: „Skvěle popsal, co se v éře liberálního kapitalismu odehrávalo ve vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.“

Až po mnoha desetiletích historikové zjistili, že se Marx dopouštěl kreativní práce s fakty; tedy využíval těch údajů, které se mu hodily pro potvrzení určité teze. Ti, kteří to chtějí, vidí v Marxově pohledu na 19. století něco, co lze aplikovat i na dnešní kapitalismus, kdy nadnárodní společnosti vytvářejí zisky, které mnohonásobně překračují rozpočty některých států.

Zanikl feudalismus, zanikne marxismus

Podle Jana Adamce mohl být pro Marxe důležitý zážitek revoluční vlny let 1848 a 1849, která v Evropě v podstatě smetla feudalismus.

03024330.jpeg

„Marx patřil k mladým revolucionářům. Byl aktivní, zapojoval se naplno do dění v Německu,“ vysvětluje Adamec. Po dokončení studia filozofie a historie (1841) pracoval jako šéfredaktor opozičního listu Rheinische Zeitung, než byly noviny pruskou vládou zakázány. Marx odešel do Paříže, následoval Brusel, znovu Paříž, pak opět Kolín nad Rýnem… 

Až roku 1849 se definitivně usadil v Londýně, kde se věnoval psaní teoretických a filozofických textů. To už měl za sebou i legendární Komunistický manifest, sepsaný začátkem roku 1848 v Bruselu. Marx nejspíš věřil, že podobně jako zanikl feudalismus, zanikne nějakou další revoluční vlnou i kapitalismus.

Marx, myslitel tisíciletí

Po roce 1989 se u nás v souvislosti s Karlem Marxem vytahují na světlo drobné historky, které mají dokreslit, jaký byl Marx v osobním životě: že jeho chování bylo vysloveně buržoazní, že přežíval jen díky finanční podpoře přítele Engelse, že sám nebyl schopen dostatek peněz vydělat, že z jeho milostného poměru se služebnou se narodil syn, ke kterému se Marx nehlásil.

„Nejspíš nic z toho není chvályhodné. I tak ale Marx sepsal dílo, o kterém se dodnes ve světě mluví,“ říká Adamec. Vždyť v roce 1999 byl Karl Marx ve Velké Británii zvolen myslitelem tisíciletí – až za ním zůstali velikáni jako Albert Einstein, Isaac Newton nebo Charles Darwin.

Reprízu pořadu Davida Hertla si poslechněte v audiozáznamu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.