Josef Baxa: Výročí okupace ČR Německem pořád nepatří do dějepisu
V sobotu 15. března uplynulo 75 let od nacistické okupace. To téma je u nás stále poměrně živé. Náš zájem o ně je ale paradoxně menší, než by měl být.
Podle Josefa Baxy stále nemáme odvahu podívat se sami na sebe. „Zvláště ve srovnání s tím, jak svou minulost zkoumají Němci. A přitom to jejich zkoumání pro ně musí být mnohem bolestnější než pro nás.“
Baxa připomněl složitost života za protektorátu – všeobecný nedostatek, perzekuování židů, nucené práce – ale i jeho jistou „normálnost“ a každodennost: „Točily se filmy, konaly se sportovní utkání, jistě existovalo něco takového jako protektorátní móda, kavárny fungovaly… “ Měli bychom více poznat, do jaké míry byl ten život vlastně snesitelný.
Za pojmenování ale podle něj stojí především místa, kde Češi selhávali a dělali víc, než nakolik byli donuceni okupační mocí. „V naší společnosti za posledních 100 let najdeme příklady selhání, které ovlivnily i ten poválečný vývoj a do jisté míry rezonují až do současnosti.“
Hrdinou za trest
Přitom však povědomí mladé generace o této době je velmi nízké. Stejně tak o těch několika málo hrdinech, které z té doby máme, ať už v domácím nebo zahraničním odboji. „Dlouhá léta jsme na ně zapomínali. Ba co hůř, ještě jsme řadu z nich pronásledovali, zavírali, popravovali… A ta setrvačnost tady ještě je.“
Proto je také pořád třeba tyhle věci připomínat. Skutečné vzory a autority. Popisovat a pojmenovávat a dát jim patřičný prostor. „Ne kvůli nim, ale kvůli nám. Pro naši budoucnost.“
Jak vhodně připomínat minulost? A jaká je naopak současnost referenda na Krymu? Co si Josef Baxa myslí o demokracii ve Švýcarsku? Neutápí se Češi v paragrafech? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.