Federace se Slovenskem nebyla funkční. Musela by se reformovat forma soužití, ale nikdo nevěděl jak, míní Pehe

Rozdělení Československa proběhlo na základě speciálního ústavního zákona o zániku federace. Prošel tehdy o jeden hlas a ke slovu se tak už nedostalo referendum. Gabal připomíná, že o referendum se pokoušel i tehdejší prezident Václav Havel.

Referendum o rozdělení Československa? Šlo o dohodu Klause a Mečiara.
Ivan Gabal

„Z výzkumů bylo zřejmé, že v případě pořádání referenda by se Československo udrželo. V Čechách a na Moravě legitimita rozdělení až do voleb i po volbách byla naprosto minimální a na Slovensku nepřesáhla 20 procent,“ upozorňuje spoluzakladatel Občanského fóra a na začátku 90. let analytik prezidentské kanceláře.

Rozdělení bez referenda zaselo do obou systémů republik určitou neúctu k ústavním procesům.

Jiří Pehe

Pro perspektivu udržet společný stát by tedy podle něj bylo referendum legitimní a legální cestou. „To, že se neuspořádalo, bylo důsledkem dohody Klaus – Mečiar po volbách. A ta zněla: Rozdělit. Neuspořádání referenda tak byla v podstatě politicky zvolená cesta,“ míní.

Pehe si myslí, že se mělo postupovat podle ústavy a referendum se konat mělo. „To, že bylo obejito Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem, do určité míry zaselo do obou systémů republik to, s čím jsme se pak potýkali po mnoho let. Tedy určitou neúctu k ústavním procesům. Jakousi neúctu k pravidlům hry, které mohou dva silní politici obejít,“ míní ředitel New York University Prague.

Čtěte také

Jak to bylo doopravdy: Bylo rozdělení Československa historickým neštěstím?

Gabal s tím souhlasí a připomíná, že se to v následném období projevilo v naprosté dominanci exekutivních vlád nad parlamentem.

„Parlamenty se změnily v hlasovací nástroje vlád. To do té doby nebylo. Celá československá debata byla také do značné míry vedená i vnitřní debatou parlamentu. Pak vlastně si Klaus i Mečiar udělali z národních rad de facto výkonné složky, které jim odhlasovaly cokoliv. A viděli jsme, kam až to došlo na Slovensku,“ upozorňuje.

Chybou byly volby za dva roky

Gabal upozorňuje, že jakkoliv by referendum dopadlo ve prospěch uchování federace, transformace obě společnosti rozdělovala.

Čtěte také

Konec ČSFR. Rozdělení, nebo zánik?

„Chybou bylo vypsat volby už za dva roky, protože to bylo uprostřed transformačního procesu, který byl nesmírně náročný, ale zejména měl naprosto odlišné dopady v Česku a na Slovensku. Zatímco v českých zemích transformace probíhala s podporou veřejnosti, dopady na Slovensku byly historicky bezprecedentní. Najednou tam měli přes 10procentní nezaměstnanost, liberalizace cen byla pro lidi naprosto nepochopitelná. A to na slovenskou společnost dopadalo jako federální politika z Prahy, což také zneužíval Mečiar,“ připomíná sociolog Ivan Gabal.

Bylo jasné, že stát, který se pokoušeli Mečiar s Klausem rozdělit, nebyl funkční, říká Pehe. „Federace nebyla funkční, musela by se nějakým způsobem reformovat forma soužití. Ale nikdo nevěděl, jak by ty dva národy měly koexistovat tak, aby to nevytvářelo další napětí. A z tohoto hlediska si myslím, že se tím, že nakonec se rozdělení uskutečnilo rychle, možná předešlo debatám, které by samy o sobě mohly generovat docela mnoho emocí,“ míní Pehe.

Čtěte také

Zdeněk Svěrák: Obrečel jsem rozdělení Československa, ale s odstupem času si říkám, že to bylo dobře

Podle Gabala nebyli v rozdělení vinni jenom Slováci. Připomíná v této souvislosti silné privatizační tlaky z české strany.

„Celá politická formace okolo Václava Klause byla zaměřená na kontrolu privatizace - oni se s Mečiarem dohodli na rozdělení ekonomických privatizačních polí - a to, co se následně dělo a na Slovensku ukázalo, že privatizační zájmy tam byly taky velmi silné. Také když se podíváte na tehdejší spojence Václava Klause a Vladimira Mečiara, vidíte, že skončili všichni, abych tak řekl ve vatě,“ dodává sociolog.

Poslechněte si celou debatu. Ptá se Karolína Koubová.