Energie a živočišnost romských písní je nakažlivá, říká Jana Procházková
Zpěvačka Jana Procházková z vokálního tria Triny byla naším dnešním (pondělním 8.11.) hostem v Setkání Hosta do domu.
Jana Procházková vystupuje se skupinou Triny od jejího založení v roce 1999. Její název pochází z romského slova “trin“, což znamená tři. "To "y" na konci jsme si dosadily podle vzoru: my ženy," vysvětlila se smíchem. Spolu s ní zpívají v dámské vokální kapele Iveta Kováčová (kterou si mohou mnozí pamatovat z ČT) a Dagmar Podkonická. Všechny tři se sešly v muzikálu Krysař, kde Ivetu Kováčovou napadlo založit pěvecké trio (i když Dagmar s Ivetou se znají ze studií pražské konzervatoře). "Padly jsme si tenkrát do noty nejen muzikantsky, ale především lidsky," komentovala s odstupem J. Procházková. Repertoár vychází především z romské hudby, kterou skládá Iveta Kováčová (Pozn. red. je ve skupině jediná Romka!).
Dosud dvě vydaná alba (Gypsy Streams a Aven) těžila výlučně z romského prostředí. Nové CD s názvem Néve, které 24.11. pokřtí v Praze, je ale úplně jiné. Převažují české texty. Proč? "Často jsme slýchaly, že je škoda, že nám lidé nerozumějí. To byl také důvod, proč jsme se rozhodly udělat novou desku jinak a naplnit ji převážně českými texty," řekla zpěvačka, která se, společně s ostatními, na albu podílela autorsky. "Iveta Kováčová přišla s tím, abychom také něco složily a já se toho chytla jako první". Nebylo to ale jednoduché. "Skládání je něco, co jde z vás a co musíte zformulovat. Pak s tím jdete na veřejnost. Nesete na trh vlastní kůži". Kdyby se ale člověk bál, nikdy by nic neudělal, podotkla s tím, že práce na desce trvala skoro dva roky. "Je to autorský pohled tří žen na svět a v písních vyjadřujeme naše vnitřní pocity. Je to o lásce, partnerských vztazích… Jsou to lastně zhudebněné příběhy," charakterizovala obsah J. Procházková. Nad otázkou o jaký hudební žánr se jedná ale znejistěla. "Všichni se nás na to ptají, ale žádná z nás neumí odpovědět". Je to prý pestrá směs. Najdeme na ní prvky popu, swingu, country, funky a jazzu. "Barva" hudby je jiná, proto muselo dojít i k obměně v hudebním doprovodu.
Skupina také často vystupuje v zahraničí. Trio Triny se představilo publiku v Moskvě, Vídni i Bruselu. J. Procházková ráda vzpomíná i na Bejrút. S pochopením hudby prý nikde nemají vetší problémy "Romská hudba je pochopitelná pro každého. Ta energie a živočišnost je tak nakažlivá, že je srozumitelná všem". Sama romsky neumí, i když pár slov už pochytila. Zná ale, spolu s Dagmar Podkonickou, obsah písní, které zpívají. Překládá jim je Iveta.
J. Procházková začala zpívat ve svých 10 letech. "Divadlo v mém rodném Ústí nad Labem uvádělo operu Jakobín a já zpívala ve sboru. Vydělala jsem si tehdy prvních 50 korun," vzpomínala. Přes lásku ke zpěvu bylo jejím velkým snem stát se herečkou Rodiče jí to ale rozmluvili. Vystudovala muzikálovou školu (která spojuje hraní i zpěv) a za největší zlom ve své dosavadní kariéře považuje účinkování v muzikálu Krysař. Nejenže se při něm seznámila s členkami Triny, ale přivedl jí i nastálo do Prahy, kde je spokojená. Vidět jsme ji mohli také v dalších muzikálech jako Kráska a zvíře, Hamlet a Drákula. "Seznámila jsem se při nich se zajímavými lidmi. Mohla jsem tančit a zpívat, což je můj největší koníček. Mít ho zároveň jako práci je pro mě tím největším štěstím," řekla.
Více se dozvíte v audiozáznamu rozhovoru s Vladimírem Krocem ...
Pokud jste nestihli naše vysílání minulého týdne, stačí si přečíst článek Eleny Horálkové Yvettu Simonovou "nabíjejí" její živé koncerty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.