Ekonomka Švihlíková: Ekonomika se propadá, bez aktivní hospodářské politiky se z toho nedostaneme

Nová data o české ekonomice, které přinesl Český statistický úřad, hovoří o poklesu průmyslu o pět procent.

Dobrou zprávou je bilance zahraničního obchodu a přebytek téměř 13 miliard korun. Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky.

Hrubý domácí produkt podle něj klesne o půl procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o dvě desetiny procenta. Důvodem zhoršení je podle resortu slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace.

Návrat o 30 let zpět

„Dochází k obrovskému poklesu reálných mezd. Připomenu, že když vezmeme roky 2021, 2022 a 2023 i s nějakou odhadovanou mírou inflace, tak se dostaneme na zvýšení cenové hladiny o jednu třetinu. A takový nárůst naposledy pamatujeme na počátku transformačního procesu, to znamená na počátku devadesátých let,“ vysvětlila ekonomka Ilona Švihlíková v pořadu Jak to vidí…

Čtěte také

iROZHLAS

HDP letos klesne o 0,5 procenta, představil zhoršený výhled ministerstva Stanjura

„Není divu, že na to domácnosti reagují,“ doplnila s tím, že spotřebu domácností může vláda ovlivnit. 

„Hospodářská politika dokáže zasáhnout, ale bohužel vidíme, že vláda prostě nechává propad reálných mezd projít přes ekonomiku,“ podotkla Švihlíková. Jedním z významných indikátorů jsou podle ekonomky tržby v maloobchodě. 

„Tam vidíme sedmnáct měsíců trvající pokles, což je opět rekord, ale bohužel jsou to rekordy v negativním smyslu slova,“ připomněla. Podle Švihlíkové se u nás spotřeba domácností podceňuje, přestože tvoří okolo 49 procent hrubého domácího produktu. 

„Hodně se hovoří o tom, jak jsme závislí na zahraničí, ale zahraniční prostředí neovlivníme. Neuděláme nic s tím, jestli je silnější nebo slabší poptávka v Asii. Ale naopak spotřebu domácností ovlivnit můžeme,“ dodala.

Slabý růst evropské ekonomiky

Pokles průmyslu o pět procent není podle Švihlíkové dobrou zprávou.

„Samozřejmě, že průmysl vzhledem ke struktuře naší ekonomiky vždycky upoutá pozornost a ten propad je zprávou sice asi očekávanou, ale ne dobrou i vzhledem k tomu, jak se vyvíjí průmyslová výroba v dalších zemích, a to je zejména v Německu,“ uvedla Švihlíková. Příčin současného stavu je podle ní celá řada.

Čtěte také

Ceny energií můžou opět prudce narůst. K tomu přispívá i oligopolizace trhu, varuje ekonomka Švihlíková

„Zmiňme alespoň otázku týkající se slabého růstu, až spíše recesních tendencí v evropské ekonomice jako celku,“ vysvětlila ekonomka. Dalším důvodem je otázka energetického vývoje, která je pro země jako Česká republika nebo Německo velmi důležitá.

„Zejména proto, že země, které jsou často v nějakém konkurenčním vztahu, z těch velkých center jmenujme Čínu, Spojené státy, mají energie podstatně levnější.“ Podle Švihlíkové zároveň platí, že pokles hrubé přidané hodnoty se netýkal jenom průmyslu, ale řady odvětví ekonomiky.

„Jednoznačně hovoříme o tom, že ta ekonomika se propadá, a to za situace, kdy míra inflace a také inflační očekávání jsou stále velmi vysoká,“ uzavřela.