Domácí násilí je třeba stopnout v zárodku, upozorňuje Ivana Dlouhá
I facka bez následků, která padne za zavřenými dveřmi, je domácí násilí. Je třeba říct: bylo to poprvé a naposledy, pokud se to bude opakovat, je konec.
Ale co když není kam jít? „Mám prožít dvacet let v nespokojeném manželství, kde budu týraná? To je lepší být půl roku v azylovém domě a začít nový život,“ říká psychoterapeutka Ivana Dlouhá. Jsou tři druhy domácího násilí: fyzické, psychické a sexuální. „Psychické násilí začíná třeba vydíráním typu: ty mě nemáš ráda, ty pro mě nic neuděláš. Ten druhý se pak snaží vyhovět, vzdává se přátel, mění se osobnostně a nedokáže už násilí relevantně vyhodnotit.“
Nejvíc násilí na ženách páchají podle statistik středoškolsky vzdělaní muži. „Domácí násilí teď mírně stoupá. A stále více ho páchají i ženy na mužích, kteří se o tom stydí mluvit.“
Agresivní jsou i malé děti na pískovišti
Agresivita roste i mezi malými dětmi. „I na pískovišti se vezmou do kravaty, a to chodí do školky. Každé dítě by mělo mít mantinely. Nemělo by se dívat na filmy, ve kterých se vraždí. Děti to chápou jinak. Co vidí, chtějí vyzkoušet. Ještě si neuvědomují, že mohou někomu ublížit,“ dodává psychoterapeutka Ivana Dlouhá.
Dá se poznat, že bude partner násilník? Odráží se domácí násilí na zdraví? Více uslyšíte ze záznamu.
Související
-
Domácí násilí může mít kořeny už roky před tím, říká psycholog
Klasické domácí násilí je evidentní. Pak je však celá škála projevů, které jeden z partnerů může jako násilí vnímat, říká psycholog a psychoterapeut Pavel Rataj.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.