Velký úplněk zazáří na obloze v červenci, Měsíc totiž bude zároveň nejblíž Zemi
V přízemí, tedy nejblíže Zemi v daném měsíci, bude Měsíc 13. července. Vzdálenost bude činit přesně 357 267 kilometrů. Na stejný den navíc připadá úplněk. „Všichni tedy budou mluvit o superúplňku, protože se nám sešel úplněk a přízemí. Měsíc na obloze bude krásně velký,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
Nejtěsněji k Zemi se Měsíc přiblíží už ve středu 13. července v 11:09 dopoledne, ale úplňková fáze nastane až několik minut po půl deváté večer. V odzemí, tedy naopak nejdále od Země, bude Měsíc 26. července.
„Bude vzdálen 406 257 kilometrů, takže si můžeme spočítat, že rozdíl během července od přízemí do odzemí činí nějakých 49 tisíc kilometrů,“ komentuje astronom. A s úsměvem dodává, že když na konci července Měsíc vůbec neuvidíte, neznamená to nic děsivého. „Ne, že byste špatně viděli, ale on vstoupí 28. července do novu, takže opravdu vidět na konci měsíce nebude,“ říká.
Nejzajímavější fází úplňku bývá okamžik, kdy se Měsíc vyhoupne nad obzor. Tehdy se projeví optická iluze, při které mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými siluetami na obzoru. To v nás vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský.
Související
-
Během července přijdeme o 57 minut světla, pak se dny budou krátit ještě rychleji
Letní slunovrat je za námi. To znamená, že dny se pomalu krátí, slunečního svitu začíná ubývat. Na začátku července to podle astronoma Miloše Tichého ještě není tak poznat.
-
Kolem Země neustále krouží mnoho družic. Posílají nám informace, díky kterým fungují navigace
Většina lidí se při cestování neobejde bez navigace. Málokdo už používá papírové mapy. Jak ale vlastně moderní navigační systémy fungují? Vždy k tomu potřebují družice.
-
Částečné zatmění Měsíce mohou lidé v Česku pozorovat v říjnu 2023, úplné až v září 2025
Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, kdy Měsíc vstoupí do zemského stínu. Nastává pouze, když je úplněk. „Musí být v přímce Slunce, Země a Měsíc,“ vysvětluje astronom.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
