Trumpetista Herb Alpert měl velké úspěchy s instrumentálkami inspirovanými mexickou dechovkou
Miliony prodaných desek po celém světě, platinové a zlaté desky, alba na čele hitparády, velké množství hitů a ceny Grammy. To je jistě úctu a možná i úžas budící výčet úspěchů světoznámého trumpetisty Herba Alperta, který i zpíval.
Jako jediný umělec se dostal na první příčku amerického hitového žebříčku jako vokalista i instrumentalista se dvěma odlišnými nahrávkami.
Muž s německy znějícím jménem se narodil židovským rodičům, ukrajinskému emigrantovi z Radomyšle a ženě rumunsko-maďarského původu, 31. března 1935 v kalifornském Los Angeles v části Boyle Heights. Táta hrál dobře na mandolínu, maminka byla amatérská houslistka a starší bratr byl zdatný bubeník.
Na trubku se Herb začal učit od osmi let, ale jeho orientace na muziku podstatně zesílila v době, kdy narukoval na vojnu a hrál v armádním orchestru. Tehdy hlavně poslouchal jazz a jeho prostřednictvím se snažil hledat svou muzikantskou identitu, a tak jeden den byl Milesem Davisem a nazítří zase Louisem Armstrongem, ale pevněji se rozhodl – stále ještě oblékající vojenské sukno – pro kariéru trumpetisty, když si poslechl nahrávky jiného mistra tohoto nástroje, Clifforda Browna.
Také nějaký čas chtěl Herb Alpert vyniknout jako herec, ovšem nakonec se jeho šťastným osudem stala hudba. Zpočátku psal ve dvojici s Robem Weertsem písničky pro jiné interprety, pak pod jménem Dore Alpert zkoušel štěstí a po návštěvě mexické Tijuany, kde slyšel mariachi band a viděl býčí zápasy, vytvořil jako trumpetista se svým bandem hudební výraz, s nímž měl velikánský úspěch.
Nejprve s instrumentálkou The Lonely Bull, Osamělý býk. Tu si můžete poslechnout v pořadu Vlídné tóny, stejně jako i další spíše rané nahrávky Herba Alperta, trumpetisty, který toho se svou skupinou Tijuana Brass udělal pro mariachi, tedy lidovou hudbu šířenou od 19. století hudebníky putujícími po Mexiku, jako málokdo jiný.
Související
-
Tři zastavení ve strhující bluegrassové jízdě
Několik zajímavých zastavení a zároveň strhujících bluegrassových instrumentálek přináší tentokrát Vlídné tóny. Připomenou Billa Emersona, Stonemans a dvojici Jim a Jesse.
-
K letošnímu karlovarskému filmovému festivalu patřil i Popcorn, velký instrumentální hit 70. let
Dnešní obsah Vlídných tónů inspiroval zahajovací ceremoniál letošního mezinárodního karlovarského filmového festivalu. Ten se odehrál opět v režii bratří Cabanů.
-
Možná nejslavnější letní instrumentálka a Zambezi nejen jako řeka, ale i populární skladba
Ve Vlídných tónech nejprve zahrajeme velký, možná největší, letní instrumentální hit. Je jím ústřední melodie Maxe Steinera z amerického romantického filmu Summer Place.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
