Literární matiné 14. 9. 2008

KNIŽNÍ TIPY:

Vojtěch Fišer: Od Šumavy k Novohradským horám
Kniha, která čerpá z bohatého seznamu použité literatury, je dalším příspěvkem k poznání jižních Čech. Dočtete se tu o zajímavých, podle názvu edice i tajemných, místech Slepičích i Novohradských hor.

Vojtěch Fišer: Od Šumavy k Novohradským horám

Marcel Malypetr: Skútr Čézeta
Příznivce starých strojů zaujme kniha plná nejen technických údajů, ale i dobových reklam a vyobrazení, která provede historií výroby našich skútrů od první republiky přes těžké válečné období až po současný Skútrklub Čézeta, který sdružuje nadšence a sběratele.

Marcel Malypetr: Skútr Čézeta

NÁŠ HOST:

Hostem Literárního matiné je bývalý pedagog Teologické fakulty Jihočeské univerzity Jaroslav Sýkora, který dnes žije v USA a jako sekretář Československé společnosti pro vědu a umění inicioval vydání sborníku krajanské poezie nazvaný There Is No Place Go But Home.

RECENZE Davida Žáka:

Ken Kalfus: Americký problém (Odeon 2007; překlad Richard Oulehla)

Nakladatelství Odeon vydalo v překladu Richarda Oulehla román amerického spisovatele Kena Kalfuse Americký problém, který bývá označován za nejlepší literární dílo, zabývající se událostmi kolem 11. září. Důvod je jasný, lidé ke svému životu potřebují satiru a černou komedii, a to v románu najdou. Kalfus se vysmívá falešným novinářským klišé, která se nás snaží přesvědčit, že během útoku na Světové obchodní centrum zahynuli jen samí skvělí manželští partneři, vzorní manželé a manželky. Autor bere v úvahu současnou míru rozvodovosti a zamýšlí se nad tím, že mezi třemi tisíci zabitými museli být logicky i lidé rozvedení nebo ti, co se právě s někým rozcházeli. Román se tedy zabývá typickými americkými problémy - bouřlivým rozvodem, během kterého se bojuje o děti, psa, o byt, a hlavně o peníze; zjistíme tak, kolik v USA stojí lékaři, právníci, školné a jaké jsou nájmy. To vše na pozadí událostí 11. září. Hlavními postavami jsou Joyce a Marshall, kteří procházejí únavnými každodenními šarvátkami. 11. září 2001 ráno on odchází do práce - pracuje ve Světovém obchodním středisku - a ona má onoho rána letenku na nechvalně proslulý let číslo 93; mimo logiku přežívají teroristické útoky a ani si nevšimnou, že jejich děti malují hořící "dvojčata". Autor skvěle popisuje Ameriku během Bushovy vlády a zabývá se fenomény, o nichž v Evropě příliš nevíme - fenoménem sexu ze zoufalství, který následoval po útocích, vzrušení lidí z kontaktu s hrdiny a agenty. Autor rekapituluje historické události, zmiňuje i jméno Václava Havla a ironicky končí s optimismem, kdy se manželé sice nesmíří, ale autokratické režimy se hroutí a Usáma je lapen. Kalfusova literární kariéra je pro amerického spisovatele netypická. Narodil se roku 1954, začal psát sice brzy, už v 80. letech, ale první knihu vydal až roku 1998, tedy ve 44 letech. Živil se jako taxikář a psal reportáže z Irska, Paříže, Bělehradu a Moskvy. První dvě knihy povídek nazvané Žízeň a PU-239 a jiné ruské výmysly sklidily velký úspěch, a tak se pustil do románu Ministerstvo osvěty, který popisuje počátek bolševické revoluce a vznik kulturní instituce, z níž se postupem doby stala organizace prosazující represe a cenzuru. Kritika očekávala, že se autor v dalším románu vrátí do Ruska, on však napsal Americký problém, tedy příběh ze současného New Yorku. Do té doby se několik autorů pokusilo zpracovat události 11. září, avšak bez valného kritického ohlasu. Obrat nastal až roku 2005, kdy se na trhu objevuje román Příšerně nahlas a k nevíře blízko od Jonathana Safrana Foera. Po něm se vyrojila celá řada dalších románů na toto téma. Mezi těmito knihami se však Kalfusův Americký problém nesnaží odhalovat příčiny katastrofy, ani radikální zvraty v životě hrdinů. Ti se dál snaží zničit jeden druhého - 11. září tak ani trochu jejich životní osudy neovlivní.

Ken Kalfus: Americký problém

NÁŠ TIP:

Německý výraz Die Mittagsfrau přeložíme bez velkých nesnází jako Polednice. Tak se jmenuje román Julie Franckové, který získal vloni cenu za nejlepší německy psanou knihu. Dramatický příběh líčí osud ženy, jež ve svém životě prochází od jednoho neštěstí ke druhému. Helenino dětství poznamená první světová válka, která zničí její rodiče, a ona sama jako položidovka prožívá v ponížení a strachu o dvacet let později válku další. Jak se stane, že oslepne lidské srdce, jak z něj může vymizet i základní cit, totiž láska k vlastnímu dítěti? Kniha Julie Frankové vyšla v překladu Lucy Topolské v nakladatelství Jota.

Julie Francková: Polednice

TIP Z REGIONU:

Českokrumlovský autor Jan Vaněček zpracoval ve své knize Bílé vzpomínání historii jihočeského tenisu. Text knihy doplňují dobové dokumenty, fotografie, ale také úsměvné ilustrace Miroslava Martenka. Kniha bude pokřtěna na krumlovských svatováclavských slavnostech v sobotu 27. září v 18 hodin v budově regionálního muzea.

Jan Vaněček: Bílé vzpomínání

SOUTĚŽ:

Odpověď na minulou soutěžní otázku: Místem, kde strávil druhou polovinu svého života básník Otokar Březina a kde je kromě krásného zámku také jeho muzeum, jsou Jaroměřice nad Rokytnou. (61 správných odpovědí, 7 chybných) - v Počátkách je sice Březinův památník v jeho rodném domě, ale toto město Březina už v mládí opustil.

Výherci: R. Nová, H. Hlatká, Z. Jirušová, R. Kozojed, B. Mühlpecková, P. Wofek.

Nová otázka: Tentokrát připomeneme jeden z nejlepších románů 20. století. Pokud se do tohoto strhujícího příběhu začtete, nemůžete knihu odložit. Tedy - pokud se do něj začtete, kniha je totiž rozdělena na čtyři části, rozpad jedné jižanské aristokratické rodiny je líčen z různých úhlů a jako první vypráví značně nesouvisle mentálně retardovaný Benjy. Teprve jeho dva bratři a sám vypravěč vnášejí do čtenářova zmatku jasno. Knihu napsal americký nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1949 a ani jeho další díla nepatří k jednoduchému čtení. Ptáme se na jméno autora a název této jeho slavné knihy.

Odpovědi na naši otázku a veškeré své dotazy či podněty k pořadu "Literární matiné" pište na adresu PhDr. Hana Soukupová, Český rozhlas, U Tří lvů 1, 370 29 České Budějovice, nebo na e-mail: hana.soukupova@cb.rozhlas.cz. Využít můžete i telefonní záznamník na čísle 386 797 277.

Záznam pořadu Literární matiné si můžete poslechnout v rubrice Rádio na přání.